Jakob Fugger
Jakob Fugger (1459–1525), přezdívaný Bohatý, byl augsburský obchodník a bankéř. Ovládal výnosy stříbrných a měděných dolů v Tyrolsku a Horních Uhrách, úvěroval Habsburky a z větší části zaplatil volbu Karla V. Habsburského římským králem roku 1519. Pronajímal také papežskou mincovnu v Římě.
| Život | 6. března 1459 – 30. prosince 1525, Augsburg |
|---|---|
| Sídlo | Augsburg |
| Obor | bankovnictví, těžba stříbra a mědi |
| Doly | Tyrolsko (Schwaz), Horní Uhry – Banská Bystrica, od roku 1494 s Thurzy |
| Klienti | Habsburkové a papežská kurie |
| Volba Karla V. (1519) | téměř dvě třetiny z 851 918 zlatých pro kurfiřty |
| Vztah k mincovnictví | pronájem papežské mincovny v Římě 1508–1524 |
| Šlechtický titul | říšský hrabě od roku 1514 |
| Nadace | Fuggerei v Augsburgu, založena 1521 |
Historie
Jakob Fugger se narodil 6. března 1459 v Augsburgu do rodiny, která zbohatla obchodem s textilem. V letech 1473–1487 žil převážně v Benátkách v obchodním domě německých kupců Fondaco dei Tedeschi, kde se vyučil bankovnictví a hlavně obchodu s kovy. Rodinnou firmu pak proměnil v obchodní a finanční dům evropského dosahu.
Fuggerovo bohatství stálo na spojení úvěru s kontrolou dolů. Od roku 1485 půjčoval tyrolskému arcivévodovi Zikmundovi Habsburskému a za úvěry si nechával přepisovat výnosy tyrolských dolů; dobový kronikář uvádí, že Fuggerové drželi ve Schwazu velký majetek a brali z něj ročně 200 000 zlatých. Roku 1494 založil s rodem Thurzů společný podnik na těžbu mědi v okolí Banské Bystrice v Horních Uhrách. Měď z dnešního Slovenska tvořila kolem 40 % evropské produkce.
Zikmundův nástupce v Tyrolsku Maxmilián I. Habsburský převzal závazek splatit jeho dluhy. Fugger mu pak financoval mocenský vzestup a Maxmilián mu zastavoval výnosná panství. Roku 1507 Fugger koupil panství Kirchberg a Weißenhorn, roku 1511 byl povýšen do šlechtického stavu a roku 1514 na říšského hraběte. Vrcholem jeho politického vlivu byla volba Karla V. Habsburského římským králem roku 1519: kurfiřtům tehdy putovalo 851 918 zlatých a téměř dvě třetiny z nich opatřil Fugger, zbytek Welserové a italští bankéři.
Fugger obchodoval i s papežskou kurií. Roku 1515 půjčil 48 000 zlatých Albrechtovi Braniborskému, který mu za to postoupil svůj podíl z odpustků vyhlášených na stavbu baziliky svatého Petra v Římě. Od roku 1516 stavěl v Augsburgu sociální sídliště pro chudé měšťany Fuggerei, oficiálně založené roku 1521.
Jakob Fugger zemřel 30. prosince 1525 v Augsburgu. Bilance firmy z roku 1527 vykazovala aktiva přes 3 miliony zlatých a čisté jmění asi 2,1 milionu zlatých.
Fugger a mince
Fuggerové v letech 1508–1524 s přestávkami pronajímali papežskou mincovnu v Římě; z té doby je doloženo 66 ražeb pro čtyři papeže. Druhou vazbou je kov: Fugger ovládal výnosy stříbra ze Schwazu a mědi z Banské Bystrice, tedy surovin, z nichž se razily mince.