Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský (1575–1616) byl vévoda gottorpské větve oldenburské dynastie, který vládl ve Šlesvicku a Holštýnsku v letech 1590–1616. Už jako dítě se stal lübeckým biskupem, roku 1608 zavedl ve svém vévodství prvorozenectví a v Eutinu dal razit zlaté portugalesery.
| Dynastie | Oldenburkové, gottorpská větev |
|---|---|
| Život | 27. února 1575 Gottorf – 31. března 1616 Šlesvik |
| Rodiče | vévoda Adolf Holštýnsko-Gottorpský a Kristina Hesenská |
| Vévodská vláda | 1590–1616 |
| Církevní úřady | lübecký biskup 1586–1607, administrátor brémského arcibiskupství do 1596 |
| Manželka | Augusta Dánská, sňatek 30. srpna 1596 |
| Rezidence | Zámek Gottorf |
| Dědická úprava | Prvorozenectví prosazené roku 1608 |
| Nástupce | syn Fridrich III. |
| Ověřené ražby | zlatý portugaleser (10 dukátů) a půlportugalesery (5 dukátů), Eutin, bez letopočtu |
Historie
Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský se narodil 27. února 1575 na zámku Gottorf jako třetí syn vévody Adolfa a Kristiny Hesenské a vyrůstal na hesenském dvoře v Kasselu. Otec mu ještě v dětství zajistil dva církevní státy: stal se administrátorem brémského arcibiskupství a roku 1586 biskupem v Lübecku.
Po smrti staršího bratra Filipa 18. října 1590 se patnáctiletý Jan Adolf stal vévodou. Země, které spravoval, měly dvojí povahu: Šlesvicko bylo lénem dánské koruny, Holštýnsko patřilo ke Svaté říši římské, a část vlády sdílel gottorpský vévoda s dánským králem Kristiánem IV. Stavové mu kvůli nezletilosti holdovali až 31. května 1592.
Dne 30. srpna 1596 se v Kodani oženil s Augustou Dánskou, dcerou krále Frederika II. a sestrou Kristiána IV. Téhož roku přenechal brémské arcibiskupství mladšímu bratru Janu Fridrichovi a roku 1607 mu odstoupil i lübecké biskupství. Se švagrem Kristiánem IV. omezoval moc zemských stavů a šlechty a roku 1608 zavedl zákon o prvorozenectví, čímž stavové ztratili vliv na volbu nástupce.
Vévoda tíhl ke kalvinismu: roku 1610 nahradil jeho reformovaný dvorní kazatel luterána Jacoba Fabricia, což vyvolalo spor s luterskou manželkou. Rozšířil zámek Gottorf a založil sbírku obrazů, mincí a zbraní i velkou knihovnu; nákladný dvůr ho však silně zadlužil. Zemřel nečekaně 31. března 1616 ve Šlesviku a stavové bez volby holdovali jeho nezletilému synovi Fridrichu III.
Mince
Z ražeb Jana Adolfa jsou nejvýznamnější zlaté portugalesery o hodnotě deseti dukátů a jejich poloviny po pěti dukátech, ražené v Eutinu, sídle lübeckých biskupů. Nenesou letopočet; datují se podle titulatury. Starší typ půlportugaleseru uvádí obě biskupství, Brémy i Lübeck, a vznikl tedy do roku 1596, mladší ražby už jen Lübeck. Opis na rubu uvádí, že jsou raženy podle portugalské váhy a ryzosti.
Portugalesery napodobovaly velké zlaté mince z Lisabonu, které severoevropští obchodníci vysoko cenili. Jan Adolf je užíval jako diplomatické dary.
