Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Portrét Jana Adolfa Holštýnsko-GottorpskéhoJan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský (1575–1616) byl vévoda gottorpské větve oldenburské dynastie, který vládl ve Šlesvicku a Holštýnsku v letech 1590–1616. Už jako dítě se stal lübeckým biskupem, roku 1608 zavedl ve svém vévodství prvorozenectví a v Eutinu dal razit zlaté portugalesery.

Dynastie Oldenburkové, gottorpská větev
Život 27. února 1575 Gottorf – 31. března 1616 Šlesvik
Rodiče vévoda Adolf Holštýnsko-Gottorpský a Kristina Hesenská
Vévodská vláda 1590–1616
Církevní úřady lübecký biskup 1586–1607, administrátor brémského arcibiskupství do 1596
Manželka Augusta Dánská, sňatek 30. srpna 1596
Rezidence Zámek Gottorf
Dědická úprava Prvorozenectví prosazené roku 1608
Nástupce syn Fridrich III.
Ověřené ražby zlatý portugaleser (10 dukátů) a půlportugalesery (5 dukátů), Eutin, bez letopočtu

Historie

Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský se narodil 27. února 1575 na zámku Gottorf jako třetí syn vévody Adolfa a Kristiny Hesenské a vyrůstal na hesenském dvoře v Kasselu. Otec mu ještě v dětství zajistil dva církevní státy: stal se administrátorem brémského arcibiskupství a roku 1586 biskupem v Lübecku.

Po smrti staršího bratra Filipa 18. října 1590 se patnáctiletý Jan Adolf stal vévodou. Země, které spravoval, měly dvojí povahu: Šlesvicko bylo lénem dánské koruny, Holštýnsko patřilo ke Svaté říši římské, a část vlády sdílel gottorpský vévoda s dánským králem Kristiánem IV. Stavové mu kvůli nezletilosti holdovali až 31. května 1592.

Dne 30. srpna 1596 se v Kodani oženil s Augustou Dánskou, dcerou krále Frederika II. a sestrou Kristiána IV. Téhož roku přenechal brémské arcibiskupství mladšímu bratru Janu Fridrichovi a roku 1607 mu odstoupil i lübecké biskupství. Se švagrem Kristiánem IV. omezoval moc zemských stavů a šlechty a roku 1608 zavedl zákon o prvorozenectví, čímž stavové ztratili vliv na volbu nástupce.

Vévoda tíhl ke kalvinismu: roku 1610 nahradil jeho reformovaný dvorní kazatel luterána Jacoba Fabricia, což vyvolalo spor s luterskou manželkou. Rozšířil zámek Gottorf a založil sbírku obrazů, mincí a zbraní i velkou knihovnu; nákladný dvůr ho však silně zadlužil. Zemřel nečekaně 31. března 1616 ve Šlesviku a stavové bez volby holdovali jeho nezletilému synovi Fridrichu III.

Mince

Z ražeb Jana Adolfa jsou nejvýznamnější zlaté portugalesery o hodnotě deseti dukátů a jejich poloviny po pěti dukátech, ražené v Eutinu, sídle lübeckých biskupů. Nenesou letopočet; datují se podle titulatury. Starší typ půlportugaleseru uvádí obě biskupství, Brémy i Lübeck, a vznikl tedy do roku 1596, mladší ražby už jen Lübeck. Opis na rubu uvádí, že jsou raženy podle portugalské váhy a ryzosti.

Portugalesery napodobovaly velké zlaté mince z Lisabonu, které severoevropští obchodníci vysoko cenili. Jan Adolf je užíval jako diplomatické dary.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet