Lübecký mír

Lübecký mír byla smlouva z roku 1629, která ukončila dánskou fázi třicetileté války. Ferdinand II. vrátil Kristiánovi IV. obsazená území, zatímco dánský král se vzdal zásahů do říšských záležitostí a podpory protivníků císaře. Dánsko nebylo poníženo územními ztrátami, ale z války vystoupilo.

Historie

Dánský král Kristián IV. vládl také jako vévoda holštýnský, a byl proto říšským knížetem. Jeho zájmy v severním Německu spojovaly bezpečnost Dánska, kontrolu ústí velkých řek, rodové državy a protestantskou politiku. Vstup do třicetileté války nelze vysvětlit pouze náboženskou solidaritou.

Po porážce českého stavovského povstání a falcké fáze války rostla moc císaře Ferdinanda II. Katolická liga postupovala proti protestantským státům a exilový falcký kurfiřt hledal podporu. Anglie, Nizozemsko a další odpůrci Habsburků povzbuzovali koalici, ale jejich finanční a vojenské závazky byly omezené.

Kristián se roku 1625 stal vůdcem dolnosaského krajského vojska. Jeho postavení soupeřilo s dalšími protestantskými knížaty a s ambicemi švédského krále Gustava II. Adolfa. Dánská armáda vstoupila do války s očekáváním podpory spojenců, kterou však nedostávala v potřebném rozsahu.

Císař se kromě Katolické ligy opřel o armádu Albrechta z Valdštejna. Valdštejn získával vojáky a prostředky systémem kontribucí z obsazených zemí, což umožnilo postavit velkou sílu bez úplné závislosti na císařské pokladně. Vojenský úspěch současně prudce zvýšil jeho politický vliv.

V srpnu 1626 porazila liga pod Janem Tserclaesem Tillym Kristiána u Lutteru. Dánské síly ustupovaly a císařská vojska obsadila severoněmecká území. Valdštejn postupoval do Holštýnska, Šlesvicka a Jutska, zatímco dánské ostrovy chránilo loďstvo, které císařská strana nemohla snadno překonat.

Valdštejn získal Meklenbursko a titul vévody a snažil se vytvořit císařskou námořní moc v Baltském moři. Obléhání Stralsundu roku 1628 však neuspělo, protože město podporovalo Dánsko a Švédsko. Ukázalo se, že úplné podrobení pobřeží by vyžadovalo schopnosti, které císařská armáda neměla.

Obě strany proto měly důvod jednat. Kristián chtěl získat zpět Jutsko a zachovat dánské království, Ferdinand potřeboval uvolnit vojska a stabilizovat sever. Valdštejn prosazoval poměrně mírné podmínky, které měly krále neutralizovat namísto jeho trvalého zatlačení do nepřátelské koalice.

Vyjednávání probíhalo v Lübecku a smlouva byla uzavřena v květnu 1629. Valdštejn a dánští zástupci podepsali dohodu 22. května, císař ji ratifikoval 7. června. Rozdílná data v literatuře tak označují fáze téhož smluvního procesu, nikoli dva samostatné míry.

Kristiánovi byla vrácena území obsazená během války a nebyl nucen platit velkou náhradu. Zavázal se nezasahovat do záležitostí říše mimo vlastní holštýnská práva, opustit spojence a nepodporovat nepřátele císaře. Mír zachoval dánskou monarchii, ale ukončil její vedoucí roli mezi německými protestanty.

Smlouva se nevztahovala na všechny účastníky třicetileté války. Ve stejném roce vydal Ferdinand restituční edikt, který požadoval vrácení mnoha sekularizovaných církevních statků. Císařský triumf proto místo smíření zvyšoval obavy protestantských knížat a přispěl k další fázi konfliktu.

Roku 1630 vstoupil do Německa Gustav II. Adolf. Švédská armáda převzala úlohu hlavní protestantské síly a dánský vliv ustoupil. Kristián později v evropské politice znovu manévroval a v letech 1643–1645 vedl se Švédskem torstensonovskou válku, ale do císařské války se nevrátil ve stejné roli.

Smluvní podmínky, ratifikace a konec dánské fáze

Základním výsledkem byla obnova dánských držav bez velkých územních ztrát výměnou za politické stažení. Kristián si ponechal práva vévody holštýnského, ale zavázal se nepodporovat protivníky císaře a nezasahovat do říšských záležitostí nad rámec těchto práv. Formulace oddělovala jeho královskou a říšskou roli.

Datum 22. května 1629 se vztahuje k podpisu vyjednaného textu Valdštejnem a králem či jeho stranou, 7. června k císařské ratifikaci. Starší a novější kalendář může v některých pramenech přidat další rozdíl. Katalog dokumentu má proto uvést, jakou fázi a kalendář cituje.

Smlouva nebyla bezpodmínečnou kapitulací. Dánské ostrovy nebyly dobyty a pokračování války by bylo nákladné i pro vítěze. Mírné podmínky vycházely z vojenské situace a snahy neutralizovat krále, nikoli z toho, že by císařská strana nedosáhla žádného vítězství.

Pamětní medaile nebo leták může oslavovat císaře, Valdštejna či dánského krále a vykládat dohodu jednostranně. Odborné určení čte opis, identifikuje vydavatele a porovnává datum s textem smlouvy. Obecná holubice míru sama neurčuje konkrétní událost.

Mince Kristiána IV. z roku 1629 jsou dobovým oběživem, nikoli automaticky mírovými ražbami. Přímou souvislost musí doložit nápis, zvláštní emise nebo archivní objednávka. Stejná zásada platí pro valdštejnské mince a císařské tolary. Přesná interpretace vyžaduje číst úplný smluvní text a ratifikační listiny obou stran.