Jan z Pomuku

Jan NepomuckýJan z Pomuku (mezi 1340 a 1350 – 20. března 1393), uctívaný jako svatý Jan Nepomucký, byl církevní právník a generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Zemřel při mučení na příkaz krále Václava IV. a jeho tělo bylo svrženo do Vltavy. Svatořečen byl roku 1729.

Totožnost generální vikář pražského arcibiskupa, katolický světec
Narození mezi lety 1340 a 1350, Pomuk (dnes Nepomuk)
Úmrtí 20. března 1393, Praha
Generální vikář od roku 1389
Blahořečení 31. května 1721, papež Inocenc XIII.
Svatořečení 19. března 1729, papež Benedikt XIII.
Atributy pět hvězd kolem hlavy, kříž, palmová ratolest, kanovnický oděv s biretem
Mince pětidukát 1722 a dvoudukát 1725 Karla VI. z jílovského zlata (Donebauer 4238, 4239)

Historie

Jan z Pomuku (v pramenech také Johánek) se narodil mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku. Od roku 1369 působil v Praze jako notář, později jako farář u svatého Havla. V letech 1383–1387 studoval církevní právo v Padově a získal doktorát dekretů. Roku 1389 ho arcibiskup Jan z Jenštejna jmenoval svým generálním vikářem a o rok později se stal také žateckým arcijáhnem.

Úřad ho zavedl do sporu mezi arcibiskupem a králem Václavem IV. Po smrti kladrubského opata Racka chtěl král z bohatého benediktinského kláštera v Kladrubech zřídit nové biskupství. Mniši však zvolili nového opata Olena a Jan jeho volbu 10. března 1393 jako generální vikář potvrdil. Dne 20. března 1393 dal král Jana a další muže z arcibiskupova okolí zatknout. Jan zemřel při mučení a jeho tělo bylo ještě téhož večera svrženo z Kamenného, dnes Karlova mostu do Vltavy. Po nálezu v dubnu byl pohřben nejprve v kostele svatého Kříže a později v katedrále svatého Víta.

Legendu, že zemřel za zachování zpovědního tajemství královny Žofie, zapsal poprvé kronikář Tomáš Ebendorfer v polovině 15. století; Janova role zpovědníka královny doložena není. Právě tato legenda však určila barokní obraz světce jako ochránce mlčenlivosti. Papež Inocenc XIII. ho blahořečil 31. května 1721 a papež Benedikt XIII. svatořečil 19. března 1729. Od té doby patří mezi nejuctívanější světce střední Evropy a jeho sochy stojí u mostů, řek a cest.

Ikonografie a ražby

Svatý Jan Nepomucký se zobrazuje jako kanovník v chórovém oděvu s biretem, v rukou drží kříž a palmovou ratolest a kolem hlavy má pět hvězd. Hvězdy se nejčastěji vykládají podle legendy o světlech, která se objevila na hladině Vltavy nad jeho tělem. Častým gestem je také prst na rtech jako znamení mlčenlivosti.

Na minci se světec dostal za Karla VI.: pětidukát z roku 1722 a dvoudukát z roku 1725, ražené ze zlata jílovských dolů, nesou na rubu světce s pěti hvězdami kolem hlavy, vznášejícího se v oblacích nad krajinou, a opis HOC PATROCINIO RESTAURATUR. K blahořečení i svatořečení vznikla řada medailí, například medaile ke svatořečení z roku 1729 se světcem nad Karlovým mostem a pěti hvězdami na hladině řeky. Další medaile připomněly v roce 1829 sté výročí svatořečení.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet