Jaroslav Moudrý

Jaroslav Moudrý (Jaroslav I., † 20. února 1054) byl kyjevský velkokníže z dynastie Rurikovců, vládl v letech 1016–1018 a 1019–1054. V Novgorodu dal razit stříbrníky se svatým Jiřím a nápisem „Jaroslavovo stříbro“, jeho jméno nese i zákoník Ruská pravda.

Narozen přesný rok není znám; syn kyjevského velkoknížete Vladimíra I.
Vláda kníže v Novgorodu 1010–1034, kyjevský velkokníže 1016–1018 a 1019–1054
Sjednocení Rusi 1036, po smrti bratra Mstislava
Zemřel 20. února 1054 ve Vyšhorodu, pohřben v chrámu svaté Sofie v Kyjevě
Manželka Ingegerda Švédská
Zákoník Ruská pravda
Mince stříbrníky se svatým Jiřím a rodovým znakem Rurikovců, ražené v Novgorodu
Peněžní soustava 1 hřivna = 20 nogat = 25 kun = 50 řezan

Historie

Jaroslav byl synem kyjevského velkoknížete Vladimíra I. Otec ho ustanovil knížetem v Rostově a později v Novgorodě. Po Vladimírově smrti v roce 1015 vypukla mezi bratry válka o nástupnictví. Jaroslavův bratr Svjatopolk nechal zavraždit bratry Borise, Gleba a Svjatoslava. Jaroslav s podporou Novgoroďanů a varjažské družiny roku 1016 Svjatopolka porazil a dobyl Kyjev. Roku 1018 se Svjatopolk vrátil s vojskem svého tchána, polského knížete Boleslava I. Chrabrého, porazil Jaroslava na řece Bug a obsadil Kyjev; Jaroslav ustoupil do Novgorodu a Kyjev znovu získal roku 1019.

Roku 1024 utrpěl Jaroslav těžkou porážku od bratra Mstislava Tmutarakaňského a země se rozdělila: území na východ od Dněpru držel Mstislav až do své smrti roku 1036. Teprve pak Jaroslav sjednotil celou Rus pod svou vládou. Téhož roku rozhodně porazil Pečeněhy u Kyjeva a poté dal postavit chrám svaté Sofie. Výprava proti Byzanci roku 1043, kterou vedl jeho syn Vladimír, skončila neúspěchem. V Kyjevě za Jaroslava pracovala skupina překladatelů, kteří převáděli hlavně církevní texty z řečtiny.

Jaroslav vytvořil síť dynastických sňatků, která propojila Rus s Evropou. Sám byl ženatý se švédskou princeznou Ingegerdou, jeho dcery se provdaly za francouzského krále Jindřicha I., norského krále Haralda III. a uherského krále Ondřeje I. S jeho jménem je spojena Ruská pravda, nejstarší dochovaný východoslovanský zákoník, především kodifikace trestního práva. Roku 1051 jmenoval kyjevským metropolitou slovanského mnicha Ilariona, bez souhlasu byzantského císaře a patriarchy.

Jaroslav zemřel 20. února 1054 ve Vyšhorodu a byl pohřben v chrámu svaté Sofie v Kyjevě. Jeho závěť rozdělující Rus mezi syny podle seniorátu vedla k pozdějšímu rozdrobení státu. Přízvisko Moudrý se ve středověkých pramenech neobjevuje, ustálilo se až v historiografii 19. století.

Mincovnictví a měnový systém Jaroslava Moudrého

Jaroslav navázal na ražbu stříbrníků, kterou zahájil jeho otec Vladimír. Na rozdíl od otcových mincí s Kristem nesou jeho stříbrníky na líci obraz svatého Jiří, Jaroslavova křesťanského patrona, a na rubu rodový znak Rurikovců s nápisem Jaroslavle serebro („Jaroslavovo stříbro“). Chybí na nich slova „na stole“ (tedy na trůnu), která nesou mince Vladimíra a Svjatopolka; proto se kladou do doby, kdy Jaroslav vládl v Novgorodu ještě za otcova života, tedy před rokem 1015. Ražba je na evropské poměry 11. století mimořádně kvalitní. Stříbrníky se razily v malém množství a krátce, takže oběh téměř neovlivnily; na severu Rusi tehdy obíhaly hlavně západoevropské denáry, které nahradily dřívější arabské dirhamy.

V Ruské pravdě se pokuty vyměřovaly v hřivnách. Starší hřivna se dělila na 20 nogat, 25 kun nebo 50 řezan. Název kuna původně znamenal kuní kožešinu, později přešel na stříbrné mince.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet