Katedrála

Katedrála je hlavní chrám diecéze, v němž se nachází biskupský stolec zvaný katedra, od kterého je odvozeno její pojmenování. Katedrály jako symboly církevní moci a architektonického mistrovství jsou častým motivem československých a českých pamětních mincí, zejména svatovítská katedrála jako národní symbol.

Historie

Slovo katedrála pochází z řeckého kathedra, což označuje křeslo nebo trůn, ze kterého biskup vykonával svůj učitelský úřad. První katedrály vznikaly již v raně křesťanském období po legalizaci křesťanství císařem Konstantinem I. Velikým roku 313. Původně se jednalo o baziliky v sídelních městech biskupů, které se od běžných kostelů lišily přítomností biskupského trůnu umístěného v apsidě za hlavním oltářem. Nejstarší dochovanou katedrálou je chrám svatého Jana v Lateránu v Římě, který se stal sídlem římského biskupa, tedy papeže, a dodnes si uchovává titul Mater et caput omnium ecclesiarum, matka a hlava všech kostelů.

Ve středověké Evropě se katedrály staly centry nejen duchovního, ale i kulturního a hospodářského života. Jejich výstavba představovala největší stavební podniky své doby, trvající často několik století. Románské katedrály 11. a 12. století, jako například katedrála v Wormsu nebo Speyeru, impozovaly svou mohutností a pevností. Gotické období od 12. století přineslo revoluci v katedrální architektuře. Opatství Saint-Denis u Paříže, přestavěné opatem Sugerem kolem roku 1140, se stalo vzorem pro gotické katedrály po celé Evropě. Katedrála Notre-Dame v Paříži, jejíž stavba začala roku 1163, nebo katedrála v Chartres představují vrchol gotického umění s charakteristickými prvky jako lomený oblouk, křížová žebrová klenba a rozsáhlé vitráže.

Na území Čech vznikla první katedrála již v 10. století. Kníže Václav založil kolem roku 925 rotundu svatého Víta, kterou jeho nástupci postupně rozšiřovali. Kníže Spytihněv II. zahájil roku 1060 stavbu románské baziliky, která sloužila jako katedrální chrám pražského biskupství založeného roku 973. Zásadní význam pro české země mělo založení pražského arcibiskupství Karlem IV. roku 1344. Tentýž rok položil společně se svým otcem Janem Lucemburským základní kámen nové gotické katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Stavbu vedl nejprve francouzský architekt Matyáš z Arrasu a po něm Petr Parléř, který vtiskl katedrále jedinečný charakter spojující francouzskou gotiku s inovativními prvky.

Husitské války v 15. století znamenaly útlum stavební činnosti na katedrálách. Svatovítská katedrála zůstala po staletí nedokončená, s provizorní stěnou uzavírající chrám. V období baroka byly mnohé katedrály přestavovány nebo doplněny barokními prvky. Významnou barokní úpravou prošla například olomoucká katedrála svatého Václava. Období národního obrození v 19. století přineslo snahu o dokončení svatovítské katedrály jako symbolu české státnosti. Spolek pro dostavění chrámu svatého Víta, založený roku 1859, zahájil sbírky a roku 1873 byla stavba obnovena. Definitivní dokončení katedrály však přišlo až roku 1929 k tisíciletému výročí smrti svatého Václava.

V roce 1973 bylo v Československu obnoveno olomoucké arcibiskupství a katedrála svatého Václava v Olomouci se stala metropolitním chrámem. Po pádu komunismu roku 1989 došlo k obnově církevního života a katedrály se opět staly důležitými centry duchovního života. V roce 1996 bylo zřízeno ostravsko-opavské biskupství s katedrálou Božského Spasitele v Ostravě. Nejmladší českou diecézí jsou České Budějovice, povýšené na biskupství roku 1785 s katedrálou svatého Mikuláše.

Moderní doba přinesla katedrálám nové výzvy spojené s památkovou péčí, financováním oprav a turistickým provozem. Svatovítská katedrála se stala nejnavštěvovanější památkou v České republice, ročně ji navštíví přes dva miliony turistů. Současně si katedrály uchovávají svou liturgickou funkci jako sídla biskupů a místa slavnostních bohoslužeb. Pražská katedrála je místem korunovací českých králů, uchovává korunovační klenoty a hrobky českých panovníků a patronů.

Architektura a liturgický význam

Katedrály představují vrcholná díla sakrální architektury své doby. Jejich monumentalita symbolizuje nebeský Jeruzalém a Boží přítomnost na zemi. Architektonicky se katedrály vyznačují rozměrným půdorysem, často ve tvaru latinského kříže s hlavní lodí, bočními loděmi, transeptem a presbytářem. Západní průčelí bývá zdůrazněno věžemi a portály s bohatou sochařskou výzdobou. Gotické katedrály charakterizuje vertikalita, snaha dosáhnout co největší výšky jako symbol vzestupu k nebi.

Z liturgického hlediska je katedrála mateřským chrámem diecéze. Nachází se v ní katedra, biskupský trůn, který je znakem biskupovy učitelské a pastýřské autority. V katedrále se konají nejvýznamnější liturgické slavnosti diecéze, biskupská svěcení, kněžská svěcení a další obřady vyhrazené biskupovi. Katedrální kapitula, sbor kanovníků, zajišťuje slavnostní liturgii a správu katedrály.

Zajímavosti

• Svatovítská katedrála je vyobrazena na stříbrných mincích v hodnotě 200 Kč z let 1997 a 2023, zlatých mincích 10000 Kč z roku 2011 a bankovce 50 korun z roku 1994
• Nejvyšší katedrální věž v České republice má katedrála svatého Bartoloměje v Plzni s výškou 102,6 metru
• V kryptě svatovítské katedrály je uloženo 15 tun stříbra z náhrobku svatého Jana Nepomuckého
• Katedrála svatého Štěpána ve Vídni má ve své jižní věži zavěšen druhý největší volně se houpající zvon Evropy vážící 21 tun
• Olomoucká katedrála svatého Václava má druhý nejvyšší kostelní varhany v České republice s 10400 píšťalami
• Nejrychleji postavená gotická katedrála byla katedrála v Košicích, dokončená za pouhých 130 let