Kleopatra VII.

Kleopatra VII. (69–30 př. n. l.) byla poslední panovnice ptolemaiovského Egypta a vládla v letech 51–30 př. n. l. Její portrét známe z bronzových mincí a společných stříbrných ražeb s Markem Antoniem. Běžné alexandrijské tetradrachmy však nadále často nesly tradiční podobu Ptolemaia I.

Historie

Kleopatra VII. se narodila roku 69 př. n. l. jako dcera Ptolemaia XII. Po jeho smrti nastoupila roku 51 př. n. l. na trůn společně s mladším bratrem Ptolemaiem XIII. Následný mocenský konflikt ji dočasně vytlačil z Alexandrie.

Do egyptského sporu vstoupil roku 48 př. n. l. Julius Caesar. Po porážce Ptolemaia XIII. vládla Kleopatra s dalším bratrem Ptolemaiem XIV. a později se synem Ptolemaiem XV., zvaným Caesarion. Spojenectví s Římem bylo pro ptolemaiovský stát zásadní, protože Egypt už nebyl vůči římské moci plně samostatným hráčem.

Po Caesarově smrti navázala politické a osobní spojenectví s Markem Antoniem. Jejich konflikt s Octavianem vyvrcholil porážkou u Aktia roku 31 př. n. l. Po dobytí Alexandrie v následujícím roce zemřeli Antonius i Kleopatra. Přesný způsob její sebevraždy není jistý. Egypt se poté stal římskou provincií.

Kleopatra na mincích

Ptolemaiovská Alexandrie dál razila tetradrachmy s tradičním portrétem zakladatele dynastie Ptolemaia I. a orlem na blesku. Letopočet podle panovnického roku a značky v poli umožňují zařadit některé z těchto mincí do Kleopatřiny vlády, i když na líci není její vlastní podoba.

Kleopatřin portrét se objevuje na bronzových ražbách a na společných stříbrných mincích s Markem Antoniem. Tetradrachma z doby kolem roku 36 př. n. l. v Britském muzeu zobrazuje oba spojence na protilehlých stranách. Tyto soudobé portréty jsou důležitým pramenem, ale jejich styl nelze hodnotit podle moderních představ o fotografické podobnosti.

Bronzové mince se liší hmotností, značkou hodnoty i provedením. Není bezpečné přisoudit každý ptolemaiovský bronz Kleopatře jen podle orla nebo rohu hojnosti, protože tyto motivy používala dynastie dlouhodobě. Určení musí vycházet z katalogového typu, opisu, značek a rozměrů.

U společných emisí s Antoniem je důležité rozlišovat alexandrijské, syrské a římské typy. Mincovna, nominál a titulatura vysvětlují politický účel mince přesněji než samotný portrét. Povrch antických mincí se nemá agresivně čistit; může nést zbytky patiny i důležité detaily ražby.