Konrád I. Brněnský

Konrád I. Brněnský (asi 1035–1092) byl moravský údělný kníže a český kníže z dynastie Přemyslovců, poslední ze synů Břetislava I., který usedl na pražský trůn. Jeho vláda představovala období vnitřních bojů o moc a jeho moravské mince patří k významným dokladům středověkého moravského mincovnictví.

Historie

Konrád se narodil kolem roku 1035 jako nejmladší z pěti synů českého knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu. Ještě za otcova života se roku 1054 stal údělným knížetem na Moravě. Po Břetislavově smrti roku 1055 nastoupil nejstarší bratr Spytihněv II., který však Konráda ihned zbavil moravského údělu a přivedl ho do Prahy, kde mu svěřil dvorský úřad, aby ho měl pod dohledem.

Teprve po smrti Spytihněva II. a nástupu Vratislava II. roku 1061 získal Konrád znovu moravský úděl – tentokrát znojemské a brněnské knížectví. Po následujících 31 let vládl ve shodě s pražským knížetem. Když roku 1087 zemřel jeho bratr Ota I. Sličný, převzal Konrád také olomoucký úděl a stal se fakticky vládcem celé Moravy, což se Vratislavovi II. jevilo jako nebezpečné.

Roku 1090 se vztahy mezi bratry zhoršily. Vratislav II., nyní již král, vytáhl proti Konrádovi do války. Dobyl Olomouc a oblehl Konráda v Brně. Konráda zachránil pouze rozkol mezi Vratislavem II. a jeho synem Břetislavem II. (1092–1100). V této napjaté situaci zprostředkovávala mír Konrádova manželka. Moravský kníže byl dokonce jmenován Vratislavovým nástupcem. Na oplátku Konrád zprostředkoval smír mezi Vratislavem II. a jeho synem Břetislavem.

Po Vratislavově smrti 14. ledna 1092 měl podle stařešinského řádu nastoupit Konrád jako nejstarší žijící Přemyslovec. Skutečně se ujal knížecího trůnu, ale po pouhých osmi měsících vlády zemřel 6. září 1092 za nejasných okolností. Kronikář Kosmas naznačuje možnost otravy. Konrádova smrt ukončila éru synů Břetislava I. a zahájila období bojů mezi bratranci o český trůn.

Konrád zanechal několik synů, z nichž nejvýznamnější byli Oldřich Brněnský (1092–1113) a Litold Znojemský (1092–1112), kteří pokračovali jako moravská údělná knížata. Jeho potomci, známí jako Konrádovci, hráli významnou roli v českých dějinách 12. století, zejména Konrád II. Ota, který se stal českým knížetem v letech 1182–1191.

Mincovnictví Konráda Brněnského

Konrád I. jako moravský údělný kníže razil vlastní denáry, které patří k nejvzácnějším moravským ražbám 11. století. Dosud je známo osm typů denárů malého střížku. Jeho mince nesou charakteristický nápis CVNRADVS DVX (Konrád kníže) nebo zkráceně CVN DVX. Na aversu je zobrazena stylizovaná hlava knížete s korunou nebo čepicí, na reversu kříž s různými symboly v kvadrantech.

Unikátní je denár nesoucí v opise jména Konráda a Oty, který je považován za společnou ražbu Konráda I. s bratrem Otou Sličným. Tato mince dokládá spolupráci obou moravských údělných knížat a představuje numismatickou raritu nejvyššího významu.

Brněnská mincovna za Konráda vyráběla denáry o průměrné hmotnosti 0,8 gramu s obsahem stříbra kolem 700/1000. Oproti českým denárům byly moravské ražby menší a lehčí, což odpovídalo místním ekonomickým podmínkám. Ikonografie vycházela z řezenských vzorů, ale s originálními moravskými prvky jako dvojitý kříž nebo moravská orlice.

Nejcennější jsou Konrádovy denáry s nápisem BRVNENSIS CIVITAS (Brněnské město), první mince označující Brno jako místo ražby. Tyto exempláře dokládají ekonomický význam Brna jako centra jižní Moravy. V depotu nalezeném roku 1953 v Kelči bylo objeveno 37 Konrádových denárů, což je největší známý soubor jeho mincí.

Konrádovy mince cirkulovaly především na Moravě a v přilehlých částech Rakouska a Uher. Nálezy dokládají obchodní styky Brna s Krakovem, Řeznem a Budínem. Jeho ražby ovlivnily pozdější moravské mincovnictví – motivy z Konrádových denárů převzali jeho synové i další moravská knížata 12. století.

Zajímavosti

• Konrádův denár s dvojitým křížem z roku 1090 je nejstarší moravskou mincí s tímto symbolem, který se později stal znakem Slovenska
• Podle legendy měl Konrád ukrýt poklad 1000 zlatých byzantských solidů v jeskyních pod Špilberkem, který dosud nebyl nalezen
• Jeho syn Oldřich Brněnský nechal razit pamětní denáry s nápisem PATER MEVS (můj otec) k uctění Konrádovy památky
• Konrádova pečeť je nejstarší dochovanou knížecí pečetí z moravského prostředí s průměrem 65 mm
• V aukci roku 2018 se Konrádův denár s brněnským nápisem prodal za rekordních 280 000 korun