Konrád I. Brněnský

Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092) byl moravský údělný kníže z dynastie Přemyslovců a poslední z Břetislavových synů, který se stal českým knížetem. Syn knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu vládl brněnskému údělu (1055–1056 a 1061–1092) a pouze osm měsíců celému českému knížectví (1092).

Historie

Konrád I. se narodil kolem roku 1035 jako třetí syn českého knížete Břetislava I. a jeho manželky Jitky ze Svinibrodu. Jeho bratry byli kníže Spytihněv II., budoucí král Vratislav II., Ota Olomoucký a biskup Jaromír. Po smrti otce roku 1055 získal podle Břetislavova stařešinského řádu údělné knížectví na jižní Moravě s centrem v Brně. Když však na český trůn nastoupil nejstarší bratr Spytihněv II., byl Konrád svého údělu zbaven a stal se nejvyšším lovčím na pražském dvoře. Po Spytihněvově smrti roku 1061 mu nový český kníže Vratislav II. moravský úděl vrátil. Roku 1087 po smrti bratra Oty Olomouckého získal celou Moravu pod svou správu. Když roku 1092 zemřel král Vratislav II., stal se podle stařešinského řádu českým knížetem, ale vládl jen osm měsíců až do své smrti 6. září 1092 v Praze.

Jako údělný kníže měl Konrád I. právo razit mince ve svém moravském údělu, především v obchodně významném Brně. Jeho stříbrné denáry navazovaly na tradici přemyslovského mincovnictví a byly raženy podle vzoru denárů malého střížku o průměru kolem 16 mm a hmotnosti pod 1 gram. Mince zobrazovaly křesťanské symboly jako kříže nebo stylizované kostely, nápisy mohly obsahovat jméno knížete ve formě „CVNDRADVS DVX" (Konrád, kníže). Jako moravský správce se aktivně podílel na zřízení olomouckého biskupství roku 1063 a podporoval rozvoj obchodu v jižní části Moravy.

Význam pro investory a sběratele

Konrádovy denáry patří mezi vzácné moravské mince 11. století a jsou vysoce ceněny numismatiky pro svou historickou hodnotu. Jejich sběratelská cena je vysoká vzhledem k omezenému počtu dochovaných exemplářů a relativně krátké době ražby. Pro sběratele přemyslovských denárů představují důležitou součást kompletní kolekce moravského mincovnictví. Investiční potenciál těchto mincí roste díky rostoucímu zájmu o středověké české mince a jejich dokumentované provenienci.

Příklady

Nejznámější jsou Konrádovy denáry brněnského typu s křížovým motivem na líci a nápisem s jeho jménem. Exempláře byly objeveny například v Bořitovském pokladu z roku 2016, který obsahoval 802 moravských a českých denárů z 11. a 12. století. Další nálezy pocházejí z oblasti jižní Moravy, kde jeho mince cirkulovaly společně s denáry jeho bratří z jiných moravských údělů.

Zajímavosti

Konrád I. byl posledním z pěti Břetislavových synů, kteří během 37 let postupně vládli v Čechách podle stařešinského řádu. Jeho manželka Virpirka z Tenglingu sehrála klíčovou roli při smíření bratrů během obléhání Brna roku 1090, když přesvědčila krále Vratislava II. k ukončení konfliktu. Zajímavé je, že Konrád jako jediný z moravských údělníků dokázal sjednotit celou Moravu pod svou vládou ještě před vznikem moravského markrabství. Jeho syn Oldřich Brněnský pokračoval v rodinné tradici a vládl brněnskému údělu až do roku 1113.