Kostnický koncil
Kostnický koncil byl všeobecný církevní sněm, který zasedal v Kostnici u Bodamského jezera od listopadu 1414 do 22. dubna 1418. Ukončil západní papežské schizma volbou papeže Martina V. 11. listopadu 1417. V českých dějinách je spojen s odsouzením a upálením Jana Husa 6. července 1415.
| Zasedání | 1414–1418 |
|---|---|
| Místo | Kostnice u Bodamského jezera |
| Svolání | vzdoropapež Jan XXIII. na nátlak římského krále Zikmunda Lucemburského |
| Hlavní výsledek | konec západního papežského schizmatu |
| Zvolený papež | Martin V., 11. listopadu 1417 |
| Dekret Haec sancta | 6. dubna 1415, nadřazenost koncilu nad papežem |
| Upálen | Jan Hus, 6. července 1415 |
| Popraven | Jeroným Pražský, 30. května 1416 |
| Připomínka v ražbách | Husovy tolary, medaile ražené nejprve v Jáchymově |
Historie
Kostnický koncil vznikl jako odpověď na dlouhou krizi latinské církve, známou jako západní (velké) schizma. Od roku 1378 proti sobě stáli soupeřící papežové a evropské státy uznávaly toho, kterého podporovala jejich politika. V době koncilu si papežský úřad nárokovali tři muži: Řehoř XII., Jan XXIII. a Benedikt XIII. Volání po nápravě přicházelo od univerzitních teologů i od panovníků, pro něž byla jednota církve důležitá pro stabilitu říše.
Koncil svolal vzdoropapež Jan XXIII. na nátlak římského krále Zikmunda Lucemburského, který jeho svolání oznámil listem z 30. října 1413. Sněm se sešel v Kostnici na břehu Bodamského jezera v listopadu 1414 a zasedal až do 22. dubna 1418. Do města přijeli církevní hodnostáři, teologové, právníci, zástupci panovníků i poselstva měst; výsledek měl rozhodnout, kdo bude považován za legitimní hlavu církve.
Od února 1415 se na koncilu hlasovalo po tzv. národech, nikoli jednotlivě. Národy byly zprvu čtyři – anglický, francouzský, italský a německý – a od 21. zasedání se k nim jako pátý připojili zástupci Španělska. Koncil sledoval tři cíle: ukončit schizma, rozhodnout o učeních považovaných za bludná a reformovat poměry v církvi. Jan XXIII. slíbil abdikaci, 20. března 1415 však z Kostnice uprchl; byl dopaden a sesazen. Řehoř XII. se úřadu vzdal prostřednictvím svého zástupce 4. července 1415. Benedikt XIII. byl sesazen roku 1417. Dne 11. listopadu 1417 zvolil koncil papežem Martina V. (Oddone Colonna), čímž byl rozkol fakticky uzavřen.
V Kostnici se otevřela i otázka, kdo má v krajní situaci poslední slovo: papež, nebo všeobecný koncil. Dekret Haec sancta z 6. dubna 1415 prohlásil nadřazenost koncilu nad papežem, dekret Frequens z roku 1417 předepsal pravidelné svolávání koncilů – první za pět let, další o sedm let později a pak nejméně každých deset let. Tyto texty jsou spojeny s konciliarismem.
Pro české země je koncil nejvíce spojen se soudem nad Janem Husem. Hus do Kostnice přijel s příslibem ochrany, přesto byl uvězněn a postaven před soud. Dne 6. července 1415 jej koncil odsoudil jako kacíře a vydal světské moci; téhož dne byl upálen. Dne 30. května 1416 byl stejně popraven i Jeroným Pražský. Tyto události se v českém prostředí staly silným symbolem a přispěly k vývoji, který vyústil v husitskou revoluci.
Připomínání v ražbách
Kostnický koncil nebyl mincovní reformou a žádný typ mince nezavedl. V numismatice se připomíná především medailemi s husovskou tematikou. Nejznámější jsou takzvané Husovy tolary – stříbrné medailové ražby velikosti tolaru s portrétem Jana Husa na líci a výjevem jeho upálení na rubu.
Husovy tolary se razily nejprve v Jáchymově kolem roku 1530 a razidla k nim vytvořili medailéři Peuerlein, Magdeburger a Dietrich. Později je razily i další německé mincovny, například Freiberk, u příležitosti jubilejních reformačních slavností, zejména v letech 1617, 1717 a 1730. Jáchymovské medaile s Janem Husem se považují za první české pamětní medaile s imaginárním portrétem historické osobnosti.
