Kremnica

Kremnica (maďarsky Körmöcbánya, německy Kremnitz) je historické slovenské horní město, které se proslavilo jako jedno z nejvýznamnějších mincovních center střední Evropy. Zdejší mincovna, založená v roce 1328, patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím mincovnám na světě a sehrála klíčovou roli v měnové historii Uherska, Habsburské monarchie, Československa a nyní Slovenska. Město ležící v Kremnických vrších ve středním Slovensku se stalo díky bohatým ložiskům zlata centrem těžby drahých kovů a následně i ražby prestižních zlatých mincí, zejména kremnických dukátů, které byly po staletí uznávanou a vyhledávanou měnou v celé Evropě.

Historie

Historie Kremnice je neodmyslitelně spjata s těžbou drahých kovů, zejména zlata, které zde bylo objeveno již v 9. století. Osada existovala pravděpodobně již před 10. stoletím, ale skutečný rozvoj města začal počátkem 14. století, kdy uherský král Karel Robert z Anjou udělil 17. listopadu 1328 Kremnici rozsáhlá městská privilegia a současně zde založil královskou mincovnu. Tímto aktem se město stalo důležitým centrem zpracování zlata a ražby mincí pro celé Uherské království. První kremnické zlaté mince – florény (později nazývané dukáty) – byly raženy podle vzoru florentských zlatých florénů a rychle získaly pověst kvalitní a spolehlivé měny. V 15. století, za vlády Matyáše Korvína, dosáhla Kremnica vrcholu prosperity, kdy její doly produkovaly až 400 kg zlata ročně. Město se stalo členem Svazu sedmi středoslovenských hornických měst a jeho význam ještě vzrostl. V roce 1499 byla v Kremnici založena první horní škola na území Slovenska, což podtrhuje význam zdejšího hornictví. Po bitvě u Moháče (1526) a nástupu Habsburků na uherský trůn zůstala kremnická mincovna v provozu, ale postupně se těžiště její produkce přesouvalo od zlatých mincí ke stříbrným tolarům a drobnějším nominálům. V 18. století, během vlády Marie Terezie, prošla mincovna rozsáhlou modernizací a byla zahájena ražba nových mincí v rámci tereziánské měnové reformy. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se stala mincovna součástí nově vzniklého Československa a pokračovala v ražbě československých mincí. Po rozdělení Československa v roce 1993 se stala státní mincovnou Slovenské republiky.

Kremnická mincovna (Mincovňa Kremnica) je skutečným numismatickým pokladem s téměř 700letou nepřetržitou tradicí. V průběhu staletí zde byly raženy mnohé významné mince, které ovlivnily peněžní systémy ve střední Evropě i mimo ni. Mezi nejvýznamnější patří kremnické dukáty, které byly pro svou stálou ryzost (23 a 2/3 karátu, což odpovídá 986/1000) a spolehlivou hmotnost (3,49 g) vyhledávaným platidlem a uchovatelem hodnoty po celé Evropě. Mincovna používala od 14. století charakteristické mincovní značky – zpočátku to byly iniciály mincmistrů, později od 16. století se ustálila značka „KB" (Körmöcbánya – maďarský název Kremnice). Technologický vývoj mincovny sledoval evropské trendy – od ručního ražení kladivem přes šroubové lisy v 16. století až po parní a později elektrické lisy ve 20. století. Kromě běžných mincí se mincovna specializovala i na pamětní ražby a medaile, často s vynikající uměleckou úrovní. Za habsburské éry byla Kremnica jednou z hlavních mincoven impéria spolu s Vídní a Prahou. V období první Československé republiky (1918-1938) razila většinu československých mincí včetně zlatých dukátů s motivem svatého Václava. Během socialistické éry (1948-1989) produkovala československé mince spolu s mincovnou v Hamburku. Po vzniku samostatného Slovenska v roce 1993 se stala státní mincovnou Slovenské republiky a produkuje slovenské euromince od vstupu Slovenska do eurozóny v roce 2009.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatické sběratele představují mince z kremnické mincovny mimořádně významnou a obsáhlou oblast sběratelství zahrnující více než šest století ražeb. Zvláště cenné jsou historické zlaté dukáty a jejich násobky, tolarové ražby a speciální pamětní mince. Z investičního hlediska jsou zajímavé především zlaté a stříbrné ražby s nízkým nákladem, které kombinují hodnotu drahého kovu s numismatickou prémií. Moderní kremnické ražby, zejména limitované edice pamětních mincí ze zlata a stříbra, představují zajímavou investiční příležitost s potenciálem růstu hodnoty i nad rámec ceny obsaženého drahého kovu.

Příklady

Mezi nejvýznamnější mince pocházející z kremnické mincovny patří uherské zlaté dukáty ze 14.-16. století s charakteristickým motivem Madony s dítětem, habsburské dukáty a jejich násobky (dvojdukáty, pětidukáty, desetidukáty) s portréty panovníků, tereziánské tolary a krejcary z 18. století, československé dukáty s motivem svatého Václava (ražené 1923-1939) a soudobé slovenské euromince a pamětní mince vydávané Národní bankou Slovenska. Sběratelsky mimořádně cenné jsou čtyřdukát Ferdinanda I. (1541), desetidukát Rudolfa II. (1602) a stokoruna z roku 1928 k 10. výročí Československa.

Zajímavosti

• Kremnická mincovna držela v 15. století světový primát v produkci zlata – až třetina světové těžby zlata tehdy pocházela z kremnických dolů.
• Mezi nejslavnější ředitele mincovny patřil Viliam Neuschl, který v 16. století zavedl pokrokové technologické inovace včetně valcovacího stroje a první mechanizace ražby.
• Během druhé světové války byly v Kremnici ukryty československé měnové zlaté rezervy před nacisty, což významně přispělo k poválečné měnové stabilitě.
• Kromě mincí vyrábí Mincovňa Kremnica také státní vyznamenání pro Slovenskou republiku a medaile pro olympijské hry a jiné významné sportovní akce.
• V historické budově mincovny je umístěno Muzeum mincí a medailí, které nabízí jedinečný pohled do historie mincovnictví a obsahuje i expozici originálních lisovacích strojů z různých historických období.