Kremnica

Kremnica je historické slovenské město s nejstarší nepřetržitě fungující mincovnou na světě, která razí mince od roku 1328. Tato bývalá uherská královská, později československá a dnes slovenská mincovna představuje unikátní příklad kontinuity mincovního řemesla po téměř 700 let.

Historie

Počátky Kremnice souvisejí s bohatými nalezišti zlata a stříbra v okolních horách. Hornická osada získala městská práva roku 1328 od uherského krále Karla I. Roberta z Anjou (1308–1342), který zde současně založil královskou mincovnu. Strategická poloha uprostřed ložisek drahých kovů a kvalifikovaní saští horníci vytvořili ideální podmínky pro mincovní výrobu.

První kremnické ražby představovaly zlaté florény podle florentského vzoru a dukáty, které se staly nejslavnějším produktem mincovny. Současně začala výroba stříbrných uherských grošů, inspirovaných českými pražskými groši z Kutné Hory. Technologie a řemeslné postupy přejímala Kremnica právě z českých mincoven, což dokládají i čeští mincmistři působící v Kremnici.

Zlatý věk nastal za Ludvíka I. Velikého (1342–1382), kdy se kremnické dukáty staly nejžádanější měnou v Evropě díky stabilní váze a vysoké ryzosti. Produkce stříbrných mincí byla přerušena roku 1364, ale Matyáš Korvín (1458–1490) ji obnovil roku 1468 společně s masivní ražbou zlatých nominálů. Jeho dukáty s renesančním portrétem patří k uměleckým vrcholům evropského mincovnictví.

Významným mezníkem bylo období Zikmunda Lucemburského (1387–1437), českého a uherského krále, který zavedl na dukátech čtvrcený uherský znak – symbol používaný dodnes. Jeho mincovna produkovala enormní množství zlatých ražeb, které financovaly jeho evropskou politiku. Za Vladislava II. Jagellonského (1490–1516) a jeho syna Ludvíka II. (1516–1526) začala systematická výroba stříbrných tolarů, která od roku 1553 pokračovala pravidelně.

Pod habsburskou nadvládou (1526–1918) si Kremnica zachovala výsadní postavení. Razila pro celé Uhersko včetně Sedmihradska a částečně i pro rakouské země. Mincovna přežila turecké války, Rákócziho povstání i napoleonské války. Technologický pokrok přinesl parní stroje (1880) a elektrifikaci (1905), což umožnilo masovou produkci.

Po vzniku Československa roku 1918 se Kremnica stala jedinou státní mincovnou nového státu. Dne 17. února 1921 zde byla zahájena ražba prvních československých mincí – začalo se dvacetihaléřem. Do rozdělení federace 1993 razila všechny československé oběžné i pamětní mince. Od roku 1993 pokračuje jako Mincovňa Kremnica ve výrobě slovenských euromincí a medailí.

Mincovní produkce a speciality

Kremnická specialita byly uherské dukáty, ražené kontinuálně 553 let (1328–1881) – nejdéle vyráběná zlatá mince světa. Charakteristické byly stabilní parametry: váha 3,49 g, ryzost 986/1000. Motiv svatého Ladislava s Pannou Marií zůstal nezměněn po staletí. Tyto "červené zlatky" byly akceptovány po celé Evropě jako mezinárodní platidlo.

Významnou produkcí byly svatováclavské dukáty pro český trh, ražené od roku 1923 s přestávkami dodnes. Po roce 1978 přibyly jubilejní dukáty s tematikou Karla IV. Tyto ražby představují symbolické propojení česko-slovenské numismatické tradice.

Medailérská škola Kremnice proslula díky Střední uměleckoprůmyslové škole založené 1903. Její absolventi jako Imrich Csaba Fodor, Ladislav Bódi, Milan Kožuch, Ján Černaj nebo Mária Poldaufová vytvořili tisíce medailí pro celou Evropu. Kremnické náboženské medaile z 16.–17. století s vysokou výtvarnou úrovní jsou dodnes vyhledávané sběrateli.

Technickou kuriozitou byla ražba na objednávku hraběte Pálffyho roku 1745 – zlaté a stříbrné repliky historických uherských mincí, první numismatické faksimile v historii. Mincovna také vyráběla řády a vyznamenání včetně Řádu zlatého rouna pro habsburský dvůr.

Zajímavosti

• Kremnica je nejdéle nepřetržitě fungující mincovnou světa – razí už 696 let od roku 1328
• Během 2. světové války ukryla mincovna slovenský státní poklad 18 tun zlata v tajných štolách pod městem
• Kremnický dukát z roku 1848 s revolučními symboly je nejdražší slovenskou mincí – aukční cena 1,5 milionu eur
• V mincovně pracuje dodnes původní šroubový lis z roku 1720, kterým se razí repliky historických mincí
• Město Kremnica má ve znaku zlatou minci – jediné město na světě s tímto heraldickým prvkem