Křestní medaile

Křestní medaile jsou pamětní ražby s náboženskými motivy, které se od 17. století darovaly při křtu dítěte jako upomínka na tuto významnou křesťanskou svátost. Tyto medaile, rozšířené především v německy mluvících zemích a střední Evropě, nesou biblické výjevy související se křtem a často jsou personalizovány jménem pokřtěného dítěte nebo jeho kmotrů.

Historie

Tradice křestních medailí se rozvinula v období baroka na počátku 17. století, kdy protestantské i katolické oblasti střední Evropy začaly klást důraz na hmotné vyjádření náboženských obřadů. První doložené křestní medaile pocházejí z německých měst jako Norimberk, Augsburg a Drážďany, kde působily významné medailérské dílny. Tyto dílny vytvářely nejen oficiální ražby pro šlechtu a církevní hodnostáře, ale postupně také dostupnější varianty pro měšťanské vrstvy.

V průběhu 17. století se výroba křestních medailí rozšířila do Čech, Moravy, Slezska a dalších habsburských zemí. Barokní zbožnost a důraz na vizuální reprezentaci víry vedly k tomu, že medaile se staly běžnou součástí křestního obřadu. Zpočátku byly tyto předměty výsadou bohatších vrstev společnosti, které si mohly dovolit objednat individuálně ražené kusy se jmény a daty.

Nejvýznamnější rozmach zaznamenaly křestní medaile v 18. století během osvícenství, kdy se paradoxně náboženské tradice snažily obstát v konkurenci racionalistického myšlení. Medaile se staly dostupnějšími díky rozvoji manufakturní výroby a používání levnějších materiálů jako cín, mosaz nebo olovo vedle tradičního stříbra. V této době vznikaly také sériově vyráběné medaile s prázdnými poli pro dodatečné vyražení nebo vyrytí jmen a dat.

Oblíbeným motivem na křestních medailích byl výjev křtu Ježíše Krista v řece Jordánu svatým Janem Křtitelem, často doplněný holubicí Ducha svatého a nápisem z evangelia podle Matouše: Toto jest syn můj milý, v němž se mi zalíbilo. Dalšími častými motivy byly Ježíš žehnající dětem, anděl strážný chránící dítě nebo symboly víry, naděje a lásky. Protestantské medaile obvykle obsahovaly více biblických citátů v národním jazyce, zatímco katolické verze preferovaly latinské nápisy a mariánské motivy.

V 19. století došlo k industrializaci výroby křestních medailí, což vedlo k jejich masovému rozšíření napříč všemi společenskými vrstvami. Vznikaly specializované firmy v Berlíně, Vídni, Praze a dalších městech, které nabízely katalogy standardizovaných motivů. Současně však pokračovala tradice luxusních zakázkových medailí pro aristokracii a bohaté měšťanstvo, často vytvářených předními medailéry své doby.

Po první světové válce význam křestních medailí postupně upadal v souvislosti se sekularizací společnosti. V komunistických zemích včetně Československa byla jejich výroba po roce 1948 výrazně omezena. Tradice se částečně obnovila po roce 1989, kdy některé mincovny začaly opět nabízet pamětní ražby ke křtu, i když už ne v takovém rozsahu jako v minulosti.

Materiály, výroba a ikonografie

Křestní medaile se vyráběly z různých materiálů podle společenského postavení a finančních možností obdarovaného. Nejluxusnější kusy byly raženy ze zlata nebo stříbra, běžnější byly medaile z pozlacené nebo postříbřené mědi, mosazi, cínu či olova. Průměr medailí se pohyboval nejčastěji mezi 25 až 45 milimetry, váha závisela na použitém materiálu.

Výrobní technika zahrnovala ražbu pomocí razidel, což umožňovalo sériovou produkci základního motivu. Personalizace se prováděla dodatečným vyražením nebo ručním rytím jmen, dat a případně erbů či iniciál kmotrů. Některé luxusní kusy byly celé ručně ryté, což významně zvyšovalo jejich hodnotu. Medaile mohly být opatřeny ouškem pro zavěšení na řetízek nebo připevnění ke kolébce.

Ikonografický program křestních medailí vycházel z křesťanské symboliky. Na aversu (lícní straně) byl nejčastěji zobrazen biblický výjev křtu nebo Kristus s dětmi, na reversu (rubové straně) pak prostor pro personální údaje, často orámovaný věncem nebo ornamentální bordurou. Nápisy byly v latině, němčině nebo národním jazyce podle regionu a konfese.

Zajímavosti

• Některé křestní medaile fungovaly jako amulety - věřilo se, že chrání dítě před nemocemi a zlými duchy
• V 18. století existovala tradice, že kmotr daroval zlatou medaili a kmotra stříbrnou
• Nejcennější křestní medaile českých panovnických dětí jsou dnes vystaveny ve sbírkách Pražského hradu
• V některých regionech se medaile dědily z generace na generaci a používaly se opakovaně při křtech v rodině
• Barokní medaile často obsahovaly chronogramy - nápisy, kde vybrané písmena představovala římské číslice udávající rok křtu