Kroisos

Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus, česky Krésus, asi 595–546 př. n. l.) byl posledním králem Lýdie vládnoucí v letech 560–546 př. n. l., který vstoupil do dějin jako tvůrce prvních skutečných zlatých a stříbrných mincí. Jeho jméno se stalo synonymem bohatství a dodnes používáme rčení "bohatý jako Krésus".

Historie

Kroisos se narodil kolem roku 595 př. n. l. jako syn lýdského krále Alyatta (610–560 př. n. l.) a karské princezny. Lýdská říše se rozkládala v západní části dnešního Turecka se sídlem v Sardech. Oblast byla proslulá nalezišti elektra – přírodní slitiny zlata a stříbra, kterou Lýďané jako první začali razit do podoby mincí.

Po nástupu na trůn roku 560 př. n. l. zdědil Kroisos prosperující říši kontrolující obchodní cesty mezi Evropou a Asií. Jeho první kroky směřovaly k dobytí řeckých měst na pobřeží Malé Asie – Efesu, Milétu a Smyrny. Namísto brutálního podrobení však zavedl systém tributů a autonomie, což mu zajistilo loajalitu Řeků a přístup k jejich obchodním sítím.

Zásadním Kroisovým přínosem byla měnová reforma provedená kolem roku 550 př. n. l. Nahradil dosavadní elektronové mince, jejichž nestandardní složení komplikovalo obchod, prvními čistě zlatými a stříbrnými mincemi v historii. Tato inovace revolucionalizovala mezinárodní obchod a položila základy bimetalického měnového systému používaného po následující tisíciletí.

Kroisovo bohatství pocházelo z několika zdrojů: kontroly zlatých nalezišť v řece Paktolos, cel z karavan na Královské cestě spojující Sardy se Súsami a tributů z podrobených měst. Antičtí autoři popisují jeho okázalé dary řeckým chrámům – věnoval 117 zlatých cihel o celkové váze přes 250 talentů (6,5 tuny) delfské věštírně.

Pád Kroisovy říše souvisel s expanzí Perské říše pod vedením Kýra II. Velikého. Podle Hérodota se Kroisos před válkou dotázal delfské věštírny, která mu odpověděla: "Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši." Kroisos to pochopil jako předpověď vítězství, ale zničena byla jeho vlastní říše. Po bitvě u Pterie roku 547 př. n. l. a následném obléhání Sard roku 546 př. n. l. byla Lýdie dobyta.

Osud poraženého Kroise je nejasný. Podle Hérodota ho Kýros ušetřil a učinil svým rádcem. Bakchylidés tvrdí, že byl zachráněn Apollónem a přenesen do země Hyperborejců. Archeologické nálezy naznačují, že mohl žít v perském zajetí až do roku 530 př. n. l. Jeho syn Atys zahynul již dříve při lovecké nehodě, jak předpověděl sen.

Kroisovy mince a měnová reforma

Kroisova měnová reforma představovala převrat v dějinách peněz. Vyvinul technologii cupelace – oddělování zlata od stříbra pomocí olova a vysoké teploty, což umožnilo ražbu mincí z čistých kovů. Zlaté statéry (8,07 g) měly ryzost 98 procent, stříbrné sigly (10,76 g) obsahovaly 97 procent stříbra.

Charakteristickým motivem kroisových mincí (kroiseidů) byla přední část lva a býka ve vzájemném střetu. Lev symbolizoval Lýdii, býk představoval řecké město Efesos nebo perskou říši. Design vyjadřoval Kroisovu pozici prostředníka mezi Východem a Západem. Revers nesl pouze dva čtvercové důlky – technický prvek z výrobního procesu.

Systém denominací byl propracovaný: zlatý statér = 10 stříbrných siglů = 20 stříbrných hemisiglů = 60 stříbrných hektů. Tento poměr 1:10 mezi zlatem a stříbrem se stal standardem antického světa. Mince měly garantovanou váhu a ryzost, což vybudovalo důvěru obchodníků od Egypta po Řecko.

Po dobytí Lýdie Peršané převzali Kroisův mincovní systém. Dareios I. (522–486 př. n. l.) na něj navázal ražbou zlatých dareiků a stříbrných siglů, které dominovaly mezinárodnímu obchodu následující dvě století. Kroisovy originální ražby se staly sběratelskou raritou již v antice – římský císař Augustus vlastnil kolekci kroiseidů jako historické kuriozity.

Zajímavosti

• Nejdražší Kroisova mince – zlatý těžký statér z roku 553 př. n. l. – se prodala v aukci za 4,2 milionu dolarů roku 2023
• Kroisos vynalezl maloobchodní prodej – jeho obchodníci v Sardech měli pevné ceny vyznačené na zbožích, první doložený případ v historii
• Řeka Paktolos, zdroj Kroisova zlata, dodnes obsahuje zlatý písek – turecká vláda povoluje rekreační rýžování
• Podle legendy daroval Kroisos Solónovi 2000 talentů zlata výměnou za lekci o štěstí – Solón mu řekl: "Nikoho nepovažuj za šťastného, dokud nezemře"
• DNA analýza mumie z hrobky v Sardech z roku 2019 naznačuje, že by mohlo jít o Kroisova ostatky – definitivní důkaz však chybí