Lat
Lat byl lotyšskou měnou s kódem LVL a dělil se na 100 santimů. Poprvé platil v letech 1922–1941 a po obnovení nezávislosti znovu od roku 1993. Dne 1. ledna 2014 jej nahradilo euro v pevném kurzu 1 euro za 0,702804 latu. Lotyšská centrální banka jej za euro mění bez časového omezení a zdarma.
| Země | Lotyšsko |
|---|---|
| Kód ISO | LVL |
| Dělení | 1 lat = 100 santimů |
| První období | 1922–1941 |
| Obnovená měna | 1993–2014 |
| Pevný přepočet | 1 euro = 0,702804 latu |
| Výměna za euro | u Latvijas Banka bez časového omezení, zdarma |
Historie
První lotyšský lat byl zaveden 3. srpna 1922, necelé čtyři roky po vyhlášení nezávislosti Lotyšska. Nahradil lotyšský rubl v poměru 1 lat za 50 rublů. Do 28. září 1936 byl vázán na zlato, poté na britskou libru v kurzu 1 libra za 25,22 latu a od září 1939 se jeho kurz uvolnil. Bankovky vydávala centrální banka Latvijas Banka; většina z nich se v letech 1924–1938 tiskla ve Velké Británii. První santimy z roku 1922 razila švýcarská firma Huguenin Frères v Le Locle, protože Lotyšsko tehdy vlastní mincovnu nemělo. Mince navrhoval Rihards Zariņš.
Sovětská okupace v červnu 1940 znamenala konec prvního latu. Dne 25. listopadu 1940 byl vedle něj zaveden sovětský rubl v kurzu 1 : 1, přestože měl rubl reálně asi třetinovou hodnotu. Lat byl bez předchozího varování stažen 25. března 1941 a vklady nad 1 000 latů byly znárodněny. Za německé okupace se platilo říšskými markami.
Po obnovení nezávislosti v roce 1991 zavedla vláda v květnu 1992 jako přechodnou měnu lotyšský rubl. Obnovený lat přišel 5. března 1993 jako bankovka v hodnotě 5 latů a rubly se za něj měnily v poměru 200 : 1. Od roku 1994 byl lat vázán na koš měn SDR (zvláštní práva čerpání Mezinárodního měnového fondu), od 1. ledna 2005 na euro a 2. května 2005 vstoupil do mechanismu směnných kurzů ERM II. Lotyšsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 a od 1. ledna 2014 přijalo euro; souběžný oběh obou měn skončil 14. ledna 2014.
Mince a bankovky latu
Mince prvního latu v hodnotách 1, 2 a 5 santimů byly bronzové, 10, 20 a 50 santimů niklové a mince od 1 latu výše stříbrné o ryzosti 835/1000. Pětilatová mince podle návrhu Riharda Zariņše se do oběhu dostala o Vánocích 1929.
Oběžné mince druhého latu v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 santimů a 1 a 2 laty navrhli Gunārs Lūsis a Jānis Strupulis. Původní dvoulat z mědiniklu nahradila od roku 1999 kvůli padělání bimetalová mince. V letech 2004–2013 vycházely dvakrát ročně jednolaty se zvláštními motivy. Bankovky tiskla německá firma Giesecke & Devrient podle návrhů Imantse Žodžikse a Valdise Ošiņše; stolatová bankovka nese portrét sběratele lidových písní Krišjānise Baronse.
