Libra

Libra (z latinského libra znamenající váhu či závaží, symbol £) je historická váhová a měnová jednotka, jejíž tradice sahá do starověkého Říma a která dala základ mnoha evropským měnovým systémům. Nejznámější formou je dnes britská libra šterlinků (GBP), jedna z nejstarších kontinuálně používaných měn světa, která po staletí sloužila jako mezinárodní rezervní měna a základ světového obchodu.

Historie

Původ libry jako váhové jednotky nacházíme ve starověkém Římě, kde libra pondo (odtud anglické pound) představovala základní jednotku hmotnosti odpovídající přibližně 327 gramům. Tato římská libra se dělila na 12 uncí, což vytvořilo duodecimální systém, který ovlivnil evropské měření po následující tisíciletí. Římané používali libru nejen jako váhovou jednotku, ale také jako základ pro své stříbrné mince - denáry byly původně raženy v poměru 10 denárů na libru stříbra.

Po pádu Západořímské říše přežila tradice libry v různých formách napříč Evropou. Karolínská reforma Karla Velikého kolem roku 790 n. l. zavedla nový měnový systém založený na libře stříbra. Z jedné karolínské libry (přibližně 409 gramů) se razilo 240 denárů (pfenigů). Tento systém libra-solidus-denár (£-s-d) se stal základem většiny středověkých evropských měnových systémů a v Británii přežil až do roku 1971.

V anglosaské Anglii se libra etablovala jako základní účetní jednotka již v 8. století. První anglické stříbrné penny razil král Offa z Mercie kolem roku 775 podle karolínského vzoru. Termín "šterlink" (sterling) se poprvé objevuje v dokumentech z 11. století, pravděpodobně odvozený od staroanglického "steorling" znamenající "malá hvězda" podle motivu na některých raných mincích, nebo od normanského "esterlin" označujícího východní (baltské) stříbro vysoké kvality.

Zásadní moment pro britskou libru nastal za vlády Jindřicha II. v roce 1158, kdy byla stanovena jednotná kvalita stříbra pro anglické mince na 925/1000 (sterling silver). Tato vysoká ryzost zajistila důvěryhodnost anglické měny v mezinárodním obchodě. Tower pound (libra z Toweru) vážící 349,9 gramů se stal oficiálním standardem pro ražbu mincí. Z jedné Tower pound se razilo přesně 240 stříbrných pencí.

Ve 14. století zavedl Eduard III. do anglického měnového systému zlaté mince - noble v hodnotě 80 pencí. To vytvořilo bimetalický systém, kde libra představovala účetní jednotku vyjádřitelnou jak ve stříbře, tak ve zlatě. Poměr hodnoty zlata a stříbra se postupně měnil podle tržních podmínek, což vedlo k opakovaným měnovým reformám.

Tudor období přineslo významné změny. Jindřich VII. v roce 1489 zavedl první minci v nominální hodnotě jedné libry - zlatý sovereign. Jindřich VIII. drasticky snížil obsah drahého kovu v mincích (debasement), což vedlo k inflaci a měnové krizi. Jeho dcera Alžběta I. provedla v letech 1560-1561 velkou recoinage, která obnovila důvěru v anglickou měnu a položila základy pro budoucí dominanci libry šterlinků.

V roce 1663 byla vyražena první zlatá guinea v hodnotě 20 šilinků, která se stala hlavní zlatou mincí. Založení Bank of England v roce 1694 a zavedení papírových bankovek krytelných zlatem posílilo pozici libry jako mezinárodní měny. V 18. století se Londýn stal finančním centrem světa a libra šterlinků dominantní rezervní měnou.

Napoleonské války donutily Británii v roce 1797 opustit směnitelnost bankovek za zlato. Po válce byl v roce 1816 zaveden oficiální zlatý standard, kdy byla libra definována jako 7,988 gramů zlata ryzosti 916,7/1000. Sovereign se stal standardní zlatou mincí Empire. Viktoriánská éra znamenala vrchol libry - britská měna financovala průmyslovou revoluci a byla akceptována po celém světě.

První světová válka ukončila klasický zlatý standard. Británie se pokusila v roce 1925 vrátit ke zlatému standardu na předválečné paritě, což způsobilo deflaci a hospodářské problémy. Definitivní konec zlatého krytí libry přišel v roce 1931. Brettonwoodský systém po druhé světové válce ustanovil fixní kurz 1 libra = 2,80 dolaru, ale devalvace v roce 1949 (na 2,40) a 1967 (na 2,40) oslabily mezinárodní pozici libry.

Decimalizace v roce 1971 ukončila 1200 let starý systém £-s-d. Libra byla nově rozdělena na 100 pencí místo 240. Od roku 1972 je kurz libry plovoucí. Přes ztrátu statusu hlavní rezervní měny zůstává libra šterlinků čtvrtou nejobchodovanější měnou světa a symbolem britské finanční tradice.

Libra jako váhová jednotka a různé národní varianty

Váhová libra se v různých formách používala po celé Evropě. Francouzská livre vážila 489,5 gramů a dělila se na 16 uncí. Německá Pfund měla různé hodnoty podle regionu - kolínská 467,7 g, norimberská 509,9 g. Italská libbra se lišila mezi městskými státy - benátská 477 g, milánská 327 g. Ruská funt zavedená Petrem Velikým odpovídala 409,5 gramům.

Měnové libry existovaly v mnoha zemích. Irská libra (punt) byla do roku 1979 svázána s britskou librou. Kyperská, egyptská, libanonská, súdánská a syrská libra dodnes používají název odvozený od britské koloniální minulosti. Italská lira (do zavedení eura 2002) a turecká lira jsou etymologicky příbuzné s librou. Každá z těchto měn má vlastní historii a vývoj nezávislý na britské libře.

Trojská libra (373,24 g) používaná pro drahé kovy se liší od avoirdupois libry (453,59 g) pro běžné zboží. Tower pound (349,9 g) pro mincovnictví byla zrušena v roce 1527 ve prospěch trojské libry. Apotékářská libra pro léčiva byla identická s trojskou. Tyto různé systémy způsobovaly zmatek v obchodě až do zavedení metrického systému.

Zajímavosti

• Symbol £ pochází ze stylizovaného písmene L z latinského "libra" s vodorovnou čárkou označující zkratku
• Nejstarší dosud obíhající bankovka libry šterlinků byla vydána v roce 1725 a je stále teoreticky platná
• Výraz "quid" jako slangové označení libry možná pochází z latinského "quid pro quo"
• Guinea (21 šilinků) se používala pro honoráře profesionálů a ceny koní ještě dlouho po ukončení ražby v roce 1814
• Největší zlatá mince v hodnotě 1000 liber váží přes 1 kg a byla vyražena v roce 2020
• Libra šterlinků byla nejsilnější vůči dolaru v roce 1864, kdy dosáhla kurzu 1£ = 9,97 USD