Lyon

Lyon je francouzské město a historické centrum evropského mincovnictví, kde od středověku působila jedna z nejvýznamnějších královských mincoven. Lyonská mincovna byla po staletí druhá nejdůležitější ve Francii po pařížské a razila zlaté a stříbrné mince pro mezinárodní obchod.

Historie

Lyon, starověké Lugdunum, bylo za římské nadvlády důležitým mincovním městem. První mincovna zde byla založena císařem Augustem v roce 15 před naším letopočtem a razila zlaté aureji a stříbrné denáry pro západní část římské říše. Lyonská mincovna byla jediným místem v Galii s právem razit zlaté mince a její produkce zásobovala římské legie na rýnské hranici. Na mincích se objevovala značka LVG označující místo ražby. Po pádu západořímské říše mincovna zanikla, ale tradice mincovnictví ve městě přetrvala.

Ve středověku byl Lyon součástí Svaté říše římské a od dvanáctého století zde arcibiskupové razili vlastní mince. Zásadní změna nastala v roce 1312, když francouzský král Filip IV. Sličný připojil Lyon ke Francii a založil zde královskou mincovnu. Lyonská mincovna získala písmeno D jako svou mincovní značku a stala se centrem ražby zlatých écu a stříbrných franků. V patnáctém století, díky lyonským veletrhům, se město stalo finančním centrem Evropy a mincovna razila obrovské množství mincí pro mezinárodní obchod.

Za vlády Františka I. v šestnáctém století byla lyonská mincovna modernizována a vybavena novými stroji. Město se specializovalo na ražbu velkých stříbrných tolarů určených pro obchod s italskými a německými městy. Během náboženských válek mincovna střídavě sloužila katolíkům i hugenotům, kteří razili vlastní mince. Lyonská mincovna dosáhla vrcholu produkce za vlády Ludvíka XIV., kdy razila zlaté louisdory a stříbrné écu pro financování králových válek. Mincovna fungovala až do roku 1857, kdy byla v rámci centralizace francouzského mincovnictví uzavřena.

Mincovní a obchodní centrum

Lyon byl klíčovým uzlem evropského peněžního oběhu díky své poloze na křižovatce obchodních cest mezi severem a jihem Evropy. Lyonské veletrhy, konané čtyřikrát ročně, byly místem, kde se určovaly směnné kurzy hlavních evropských měn. Místní bankéři a směnárníci kontrolovali finanční toky mezi Itálií, Francií a německými zeměmi. Mincovna musela razit mince podle různých měnových systémů pro různé trhy.

Technologické inovace z Lyonu ovlivnily evropské mincovnictví. Město bylo jedním z prvních, kde se používaly mechanické lisy na ražbu mincí, což výrazně zvýšilo produktivitu a kvalitu. Lyonští rytci byli proslulí svým uměleckým mistrovstvím a vytvářeli razidla pro mincovny po celé Francii. Ve městě dodnes funguje numismatické muzeum s rozsáhlou sbírkou lyonských ražeb od antiky po devatenácté století.

Zajímavosti

• V Lyonu byla vyražena největší francouzská zlatá mince za Ludvíka XIV. o váze 10 louisdorů
• Lyonská mincovna razila speciální obchodní tolary s nápisem ve čtyřech jazycích
• Ve městě byl v roce 1960 nalezen poklad 50 tisíc středověkých stříbrných mincí
• Lyon byl jediným městem kromě Paříže s právem razit královské zlaté mince
• Budova bývalé mincovny dnes slouží jako muzeum tisku a grafické komunikace