Maxmilián II. Bavorský
Maxmilián II. Bavorský (28. listopadu 1811 – 10. března 1864) byl bavorský král z rodu Wittelsbachů, který vládl v letech 1848–1864. Podporoval vědu a umění v Mnichově a politikou „třetí síly“ středních německých států se snažil udržet samostatnost Bavorska mezi Pruskem a Rakouskem.
| Titul | Bavorský král |
|---|---|
| Vláda | 20. března 1848 – 10. března 1864 |
| Dynastie | Wittelsbachové; syn Ludvíka I. Bavorského |
| Život | 28. listopadu 1811 – 10. března 1864, Mnichov |
| Manželka | Marie Pruská, sňatek 1842 |
| Nástupce | Ludvík II. Bavorský |
| Dvoutolar z roku 1851 | 2 tolary = 3½ zlatého |
| Dvouzlatník | Stříbro 900/1000, 21,21 g |
| Mincovna doložených ražeb | Mnichov |
Historie
Maxmilián II. Bavorský se narodil 28. listopadu 1811 v Mnichově jako syn bavorského krále Ludvíka I. Bavorského. Roku 1842 se oženil s Marií Pruskou. Na trůn nastoupil 20. března 1848, kdy jeho otec v revolučním roce abdikoval.
V zahraniční politice prosazoval s ministrem Ludwigem von der Pfordtenem koncepci takzvané triády: střední německé státy měly vedle Pruska a Rakouska tvořit třetí sílu. Jejím projevem byl spolek čtyř králů z 27. února 1850.
Uvnitř země se soustředil na vědu a vzdělání. Od roku 1854 pořádal pravidelná sympozia s učenci a básníky povolanými z jiných německých zemí, mezi nimiž byli chemik Justus von Liebig a básníci Emanuel Geibel a Paul Heyse. Roku 1855 založil Bavorské národní muzeum a roku 1858 Historickou komisi při Bavorské akademii věd. Jeho jméno nese nadace pro nadané studenty Maximilianeum, v jejíž budově dnes zasedá bavorský zemský sněm, a mnichovská třída Maximilianstraße, postavená v novogotickém „Maxmiliánově slohu“.
Zemřel 10. března 1864 v Mnichově. Na trůn po něm nastoupil syn Ludvík II. Bavorský, později vládl i druhý syn Ota I. Bavorský.
Mince Maxmiliána II.
Bavorsko za Maxmiliána II. počítalo v jihoněmeckých zlatých, které se dělily na krejcary, a mince razila mnichovská mincovna. Největšími oběžnými nominály byly stříbrné dvouzlatníky o hmotnosti 21,21 g a ryzosti 900/1000 a dvoutolary s dvojím vyjádřením hodnoty 2 tolary = 3½ zlatého. Dvoutolar, lidově zvaný „šampaňský tolar“, patřil k mincím společným pro státy německého celního spolku. Ze zlata rýžovaného v Rýně vznikly i dukáty, například roku 1853.
