Medicejové

Medicejové (italsky de' Medici) byli florentská bankéřská dynastie, která od 15. do 18. století ovládala nejen toskánské velkovévodství, ale prostřednictvím svých finančních operací a mincovních reforem zásadně ovlivnila evropský monetární systém. Tato rodina, která povýšila z obchodníků s vlnou na nejmocnější bankéře křesťanstva, vytvořila florentský zlatý (fiorino d'oro) jako první mezinárodní měnu moderní Evropy a financovala renesanci, papežství i evropské monarchie.

Historie

Vzestup Medicejů začal s Giovannim di Bicci de' Medici (1360-1429), který v roce 1397 založil Banco dei Medici ve Florencii. Jeho geniální inovací bylo obcházení církevního zákazu úroku pomocí směnečných operací - půjčka v jedné měně byla splacena v jiné s výhodným kurzem. Banka expandovala do Říma, kde se stala správcem papežských financí, což zajistilo rodině obrovské zisky z církevních desátků z celé Evropy.

Cosimo il Vecchio (1389-1464), syn zakladatele, transformoval Medicejské bankovnictví v první nadnárodní finanční impérium. Otevřel pobočky v Benátkách, Miláně, Pise, Ženevě, Lyonu, Bruggách, Londýně a Avignonu. Jeho inovací bylo zavedení podvojného účetnictví a akreditivů, které umožňovaly bezhotovostní platby napříč Evropou. Kontroloval ražbu florentského zlatého florinu, nejdůvěryhodnější měny své doby.

Lorenzo il Magnifico (1449-1492) dovedl Medicejskou moc k vrcholu. Ačkoliv nebyl formálním vládcem, ovládal Florencii prostřednictvím kontroly nad mincovnou a státními financemi. Jeho monetární politika stabilizovala florin na váze 3,537 gramů ryzího zlata po celé 15. století. Financoval Michelangela, Botticelliho a další umělce, ale jeho štědrost a politické ambice vedly k poklesu bankovních zisků.

Krize Medicejské banky nastala po smrti Lorenza. Jeho syn Piero (1472-1503) nedokázal čelit francouzské invazi 1494 a rodina byla vyhnána z Florencie. Banka zkrachovala v roce 1494 kvůli nesplaceným půjčkám evropským panovníkům - Edward IV. dlužil 70 000 florinů, Karel Smělý 16 000 florinů. Medicejové se vrátili až v roce 1512 s pomocí papežských vojsk.

Nová éra Medicejů začala s papežem Lvem X. (Giovanni de' Medici, 1513-1521), který využil papežskou pokladnu k obnovení rodinného bohatství. Jeho nástupce Klement VII. (Giulio de' Medici, 1523-1534) čelil vyplenění Říma 1527, ale zajistil rodině trvalou vládu nad Florencií. V roce 1532 se Alessandro de' Medici stal prvním vévodou florentským s právem razit vlastní mince.

Cosimo I. (1519-1574) založil toskánské velkovévodství a reformoval Medicejské mincovnictví. V roce 1535 zavedl novou měnu - toskánský scudo d'oro o váze 3,38 gramů zlata a stříbrný giulio. Jeho mincovní řád z roku 1570 standardizoval ražbu v celém Toskánsku. Založil Cavalieri di Santo Stefano, rytířský řád financovaný z výnosů mincovny, který bojoval proti berberským pirátům.

Francesco I. (1541-1587) a Ferdinando I. (1549-1609) pokračovali v monetární politice předchůdců. Medicejská mincovna v Palazzo Vecchio byla nejmodernější v Itálii, používala vodní pohon a screw press pro kvalitnější ražbu. Ferdinando zavedl v roce 1606 "piastra", stříbrnou minci o váze 32,25 gramů, která konkurovala španělskému peso de ocho v mezinárodním obchodě.

Úpadek Medicejů v 17. století se projevil i v mincovnictví. Cosimo III. (1642-1723) snižoval obsah drahých kovů v mincích kvůli ekonomické krizi. Jeho syn Gian Gastone (1671-1737) byl posledním mužským členem hlavní linie. Ražba ruspi d'oro (zlatých ruspi) s lilií a nápisem "Dux Magnus Etruriae" symbolizovala zánik kdysi nejmocnější bankéřské dynastie Evropy.

Anna Maria Luisa (1667-1743), poslední Medicejská, podepsala "Patto di famiglia" zajišťující, že umělecké sbírky včetně numismatické kolekce zůstanou navždy ve Florencii. Medicejská sbírka 50 000 mincí a medailí, dnes v Museo Nazionale del Bargello, dokumentuje monetární historii od antiky po 18. století. Rod formálně vymřel její smrtí v roce 1743.

Mincovnictví a finanční inovace

Medicejové revolucionalizovali evropské finance zavedením fiorino d'oro (zlatého florinu) jako mezinárodní měny. Florin ražený od roku 1252 s konstantní váhou 3,537 g zlata ryzosti 24 karátů se stal standardem, který napodobovaly desítky evropských mincoven. Motiv florentské lilie a sv. Jana Křtitele garantoval kvalitu uznávanou od Londýna po Káhiru.

Bankovní síť Medicejů vytvořila první skutečně mezinárodní platební systém. Jejich směnky (lettere di cambio) umožňovaly převod peněz bez fyzického transportu mincí. Kupec v Londýně mohl zaplatit Medicejské bance libry a jeho partner v Benátkách obdržel dukáty. Tento systém eliminoval riziko přepadení a umožnil rozvoj mezinárodního obchodu.

Medicejská mincovna používala pokročilé technologie - od roku 1460 mechanické lisy, od 1530 válcovací stroje pro výrobu stejnoměrných střížků. Medicejové jako první v Itálii razili "testony" - velké stříbrné mince s realistickým portrétem panovníka. Jejich dukáty, scudi a piastry byly akceptovány v celém Středomoří. Kvalita ražby s detailními portréty a erby představovala vrchol renesančního medailérství.

Zajímavosti

• Medicejové půjčili evropským panovníkům celkem přes 2 miliony florinů - v dnešní hodnotě přes 5 miliard eur
• Medicejský znak se šesti kulatými pole (palle) údajně symbolizuje pilulky - rodina prý původně provozovala lékárny
• Lorenzo Magnifico vlastnil největší sbírku antických mincí své doby - přes 3000 kusů včetně vzácných zlatých aureů
• Medicejská banka vynalezla "nostro" a "vostro" účty používané v bankovnictví dodnes
• Kateřina Medicejská přivezla do Francie 100 000 florinů ve zlatě jako věno - největší hotovostní převod 16. století
• Poslední medicejský ruspo d'oro z roku 1737 se dnes prodává za 50-100 tisíc eur