Mincovna Caesarea Maritima
Mincovna Caesarea Maritima razila v přístavní metropoli římské Judeje, kde sídlili římští místodržitelé. Proslulé jsou její bronzové mince s řeckým nápisem „Judea dobyta“, připomínající porážku židovského povstání, ražené od 70. let 1. století za Vespasiana, Tita a hlavně za Domitiana.
| Poloha | pobřeží Středozemního moře, dnes národní park Caesarea, Izrael |
|---|---|
| Zakladatel římského města | Herodes Veliký, stavba 22–10/9 př. n. l. |
| Jméno | na počest císaře Augusta |
| Postavení | sídlo místodržitelů provincie Judea od roku 6 n. l. |
| Ražby „Judea dobyta“ | jen bronzové, s řeckým opisem ΙΟΥΔΑΙΑΣ ΕΑΛΩΚΥΙΑΣ |
| Opis koloniálních mincí | COL PRIMA F AVG CAESA |
Historie
Na místě města stála ve 4. století př. n. l. fénická obchodní osada zvaná Stratónova věž. Roku 30 př. n. l. ji Řím přidělil judskému králi Herodovi Velikému, který tu v letech 22–10/9 př. n. l. vystavěl nové město s chrámem Romy a Augusta, divadlem, palácem na mysu a umělým hlubokomořským přístavem Sebastos. Město i přístav zasvětil císaři Augustovi a pojmenoval je Caesarea; přívlastek Maritima, přímořská, ji odlišuje od jiných měst stejného jména.
Když se Judea roku 6 n. l. stala římskou provincií, nahradila Caesarea Jeruzalém jako správní a vojenské centrum a sídlili tu místodržitelé, mezi nimi Pontius Pilatus. Podle Josepha Flavia dal roku 66 podnět k židovskému povstání provokace řeckých obyvatel Caesareje před zdejší synagogou. Po jeho potlačení slavil Titus roku 70 v Caesareji vítězství hrami a Vespasianus povýšil město na kolonii Colonia Prima Flavia Augusta Caesarea.
Caesarea zůstala hlavním městem oblasti i v pozdní antice; roku 390 se stala metropolí provincie Palaestina Prima. Postavení provinčního centra ztratila po arabském dobytí roku 640. Křižáci ji znovu opevnili, ale roku 1265 ji pobořili mamlúci.
Mince „Judea dobyta“
Po dobytí Jeruzaléma roku 70 razili Vespasianus a jeho synové Titus a Domitianus po 25 let mince s nápisem IVDAEA CAPTA, „Judea dobyta“, ve zlatě, stříbře i bronzu v Římě i jinde. V samotné Judeji, v Caesareji, vznikaly jen bronzové mince. Jsou hrubší než římské a nesou řecký opis ΙΟΥΔΑΙΑΣ ΕΑΛΩΚΥΙΑΣ. Jejich obrazy se vyhýbají ponižujícím námětům, jako je spoutaný zajatec: ukazují Níké píšící na štít vedle palmy nebo Minervu s kopím, štítem a trofejí. Nejvíc jich vzniklo za Domitiana (81–96).
Jako římská kolonie razila Caesarea i vlastní městské bronzy s latinským opisem COL PRIMA F AVG CAESA, například koncem 2. století s bohyní Démétér.