Mincovna Kartágo
Mincovna Kartágo pracovala v metropoli severní Afriky, nedaleko dnešního Tunisu. Římská císařská mincovna tu razila od roku 296, po ní Vandalové a od roku 533 byzantští císaři. Byzantská mincovna patřila k hlavním mincovnám říše a ražbu ukončilo až arabské dobytí města v 90. letech 7. století.
| Poloha | Kartágo u Tunisu, Tunisko |
|---|---|
| Římská císařská mincovna | 296–311 (katalog RIC VI) |
| Typický obraz | personifikace Kartága s ovocem v rukou |
| Vandalská říše | Kartágo dobyto 439, vlastní drobné mince od 477 |
| Byzantská mincovna | od roku 533, nejmladší známé mince z roku 695 |
| Konec | definitivní dobytí Araby roku 698 |
Historie
Kartágo založili Féničané a z kolonie vyrostla hlavní mocnost západního Středomoří. Kartaginci začali razit mince až na konci 5. století př. n. l., aby financovali válečné tažení na Sicílii; jejich stříbro nese koně, palmu a punský nápis se jménem města. Většina kartaginských mincí ale vznikla v državách na Sicílii a Sardinii, ne v Africe. Roku 146 př. n. l. Římané Kartágo zničili.
Římské Kartágo, nově založené za Julia Caesara, se stalo centrem provincie Afrika a v 1. století druhým největším městem západní poloviny říše. Stálou císařskou mincovnu tu ale zřídil až Diocletianus roku 296. Pracovala pro tetrarchy, pro Maxentia a v letech 308–311 pro uzurpátora Domitia Alexandra.
Roku 439 dobyli Kartágo bez boje Vandalové v čele s Gejzerichem a udělali z něj hlavní město svého království. Od roku 477 razili vlastní mince, ale jen stříbrné a bronzové drobné hodnoty; zlato nerazili. Roku 533 dobyl Kartágo zpět Belisar, vojevůdce Justiniána I., a město se stalo sídlem byzantské správy severní Afriky. Odtud také roku 610 vyplula flotila Herakleia, syna kartáginského exarchy, která svrhla císaře Fóku.
Roku 695 dobyli Kartágo Arabové. Byzantinci ho roku 697 ještě krátce získali zpět, ale roku 698 o něj definitivně přišli a vítězové staré město zbořili. Mince mladší než z roku 695 nejsou známé.
Mince kartáginské mincovny
Pro římské ražby z let 296–311 je typická personifikace Kartága – žena v dlouhém šatu, která drží v obou rukou ovoce. Doprovázejí ji opisy SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART („při zdraví augustů a caesarů šťastné Kartágo“) nebo na zlatých aureech Maxentia FELIX KARTHAGO.
Byzantská mincovna razila hojně zlato i měď, stříbro v 7. století jen zřídka. Její mince se výtvarně často odlišovaly od východních vzorů. Zlaté solidy se postupně zmenšovaly – za Maurikia z 20 na 17 mm, za Fóky na 15 mm – a za Herakleia dostaly typický kulovitý, tlustý tvar, který si africké zlato podrželo po zbytek 7. století.