Mincovna Marcianopolis
Mincovna Marcianopolis pracovala v římském městě v Dolní Moesii na místě dnešní Devnje v Bulharsku, které Traianus pojmenoval po své sestře Ulpii Marcianě. Razila ve 2. a 3. století bronzové provinční mince s řeckými opisy, na nichž je vedle císaře často jméno místodržitele provincie.
| Poloha | Devnja, Bulharsko, 25 km od Varny |
|---|---|
| Jméno | podle Ulpie Marciany, sestry císaře Traiana |
| Provincie | Thrákie 187–193, potom Dolní Moesie |
| Ražba | bronzové provinční mince, 2. a 3. století n. l. |
| Opis města | ΜΑΡΚΙΑΝΟΠΟΛΙΤΩΝ (Marcianopolských) |
| Značka hodnoty | E = 5 assarií |
Historie
Marcianopolis vzniklo za císaře Traiana po druhé dácké válce (105–106) a dostalo jméno po jeho starší sestře Ulpii Marcianě. Leželo na křižovatce důležitých cest: od Dunaje k Hadrianopoli a Konstantinopoli i na velké spojnici napříč Moesií k Odessu, dnešní Varně. V letech 187–193 patřilo k provincii Thrákie, potom k Dolní Moesii a za Severovců prosperovalo.
Prosperitu ukončil gótský vpád v letech 248–249 a další nájezdy ze severu. Za Diocletiana se Marcianopolis stalo hlavním městem provincie Moesia Secunda a na přelomu 3. a 4. století bylo důkladně přestavěno. Císař Valens tu během války s Góty v letech 366–369 dlouho pobýval a vojsko zde mělo zimní tábor. Roku 447 město zpustošili Hunové vedení Attilou; Justinián I. ho obnovil, ale vpád Avarů v letech 614–615 ho definitivně zničil.
Z římského města se dochoval amfiteátr, část ulic a zejména mozaiky z vily zvané Antiopin dům, které dnes ukazuje Muzeum mozaik v Devnji.
Mince se jmény místodržitelů
Marcianopolis razilo bronzové mince s portrétem císaře nebo členů jeho rodiny na líci a s bohy, personifikacemi či stavbami na rubu: Diem, Apollónem, Dionýsem, Kybelou, Hádem-Sarapidem s Kerberem, Homonoiou, Tyché, třemi Gráciemi nebo městskou branou. Opis na rubu obsahuje jméno obyvatel ΜΑΡΚΙΑΝΟΠΟΛΙΤΩΝ.
Mnohé mince nesou za zkratkou ΥΠ („za úřadu“) jméno místodržitele provincie, například Cosconia Gentiana, Aurelia Galla, Iulia Faustiniana nebo Flavia Ulpiana; za Macrina (217–218) to byl Pontianus. Podle těchto jmen lze ražby přesněji datovat. Velké bronzy mají v poli značku hodnoty E pro 5 assarií a na některých jsou portréty dvou panovníků, například Macrina a jeho syna Diadumeniana.