Mincovna Rouen

Mincovna Rouen v Normandii patřila k nejstarším mincovnám Francie. Razila pro normanské vévody i francouzské krále a od roku 1540 označovala své mince písmenem B. Po revoluci byla roku 1803 obnovena, roku 1848 zrušena a definitivně uzavřena roku 1858. Budova zanikla při bombardování roku 1944.

Historie

Počátky mincovny v Rouenu se kladou do doby krále Karla II. Holého, k roku 853. Za normanských vévodů se zde razily mince zvané roumois a listina z 12. století zmiňuje mincovní dům u ulice Ganterie.

Listinou z 14. ledna 1540 nařídil král František I. všem francouzským mincovnám označovat mince písmenem abecedy. Písmeno doplnilo starší tajnou tečku, podle níž se mincovny rozlišovaly dosud, a Rouen dostal písmeno B. V letech 1540–1545 byl zdejším mincmistrem Guillaume de Houppeville a jeho značkou bylo srdce.

Ve třetí čtvrtině 16. století vznikla nová budova mincovny v ulici Saint-Éloi, za Ludvíka XIII. doplněná o křídlo do ulice Herbière. Rouenský historik François Farin ji označil za nejkrásnější mincovnu ve Francii co do budov i slévárny. Mincovna patřila k sedmnácti, které pracovaly v předvečer Velké francouzské revoluce. Roku 1803 byla obnovena, roku 1848 zrušena, ale pracovala ještě do roku 1852 a definitivně byla uzavřena roku 1858; budova pak sloužila celní správě. Její zbytky zničilo bombardování během takzvaného rudého týdne roku 1944. Erb z nádvoří s francouzskými liliemi a řetězem řádu svatého Michala uchovává rouenské Musée des Antiquités.

Přeražby Ludvíka XIV.

Za Ludvíka XIV. procházelo francouzské stříbrné i zlaté oběživo opakovanými takzvanými reformacemi. Staré mince se v mincovnách přerážely novým obrazem a vracely se do oběhu; francouzsky se takové přeražené mince nazývají flan réformé. Typ écu s insigniemi (écu aux insignes) se razil v letech 1701–1703 ve velkém, převážně právě jako přeražba starších écu. Se stejným obrazem se razily i jeho díly – půlécu, čtvrtécu a dvanáctina écu.