Mincovna Samosata
Mincovna Samosata je římská mincovna v Samosatě na horním Eufratu, někdejším hlavním městě království Kommagéné, dnes v Turecku. Rakouský numismatik Robert Göbl jí připsal antoniniány císařů Valeriana a Galliena z druhé poloviny 50. let 3. století, mimo jiné typ RESTITVT ORIENTIS.
| Poloha | Samosata, dnes Samsat, provincie Adıyaman, Turecko |
|---|---|
| Význam města | hlavní město království Kommagéné, od 1. století n. l. součást Římské říše |
| Připsané ražby | Valerianus a Gallienus (Göbl, MIR 36); uzurpátoři Macrianus a Quietus 260–261 (Münzkabinett Berlín) |
| Typický rub | RESTITVT ORIENTIS – obnovitel Východu |
| Antické město | zatopeno nádrží Atatürkovy přehrady roku 1989 |
Historie
Samosata byla hlavním městem helénistického království Kommagéné na horním toku Eufratu, kterému vládla dynastie Orontovců. Roku 73 n. l. připojili Římané Kommagénu ke své říši a za císaře Hadriána získala Samosata titul metropole. Kvůli blízkosti perské hranice v ní později stály římské legie.
Roku 260 zajal sásánovský král Šápúr I. císaře Valeriana a Samosata patřila k prvním městům, která jeho vojsko vyplenilo. Ve městě se narodil satirik Lúkianos ze Samosaty a biskup Pavel ze Samosaty. Roku 640 dobyli Samosatu Arabové. Roku 1989 zaplavila staré město nádrž Atatürkovy přehrady a obyvatelé se přestěhovali do nového Samsatu.
Ražby připisované Samosatě
Ve 3. století razila Římská říše na Východě mince ve více mincovnách, jejichž umístění mince samy neuvádějí. Francouzští numismatici Bastien a Huvelin roku 1969 vyčlenili podle nálezu ze Sýrie „druhou východní mincovnu“ a Robert Göbl ji ve svém katalogu ražeb Valeriana a Galliena (MIR 36) ztotožnil se Samosatou. Řada katalogů včetně RIC však tytéž mince vede jako ražby Antiochie nebo blíže neurčené východní mincovny, a proto se v popisech mincí objevují různá určení.
Ke Göblově Samosatě patří antoniniány s rubem RESTITVT ORIENTIS, na nichž ženská postava Orientu podává císaři věnec. Typ oslavoval obnovu římské moci na Východě – jen několik let před Valerianovým zajetím. Berlínský Münzkabinett přiřazuje Samosatě také ražby uzurpátorů Macriana a Quieta z let 260–261.
