Mincovna Schwabach
Mincovna Schwabach ve Frankách razila s přestávkami v letech 1434–1795 mince braniborsko-ansbašských markrabat a nakonec pruského krále. Ve městě postupně pracovaly čtyři mincovny. Značku mincovny S nesou například dvacetikrejcary markraběte Karla Alexandra z 60. let 18. století.
| Země | Braniborsko-ansbašské markrabství, od 1791 Prusko |
|---|---|
| Doba činnosti | 1434–1795, s přestávkami |
| Počet mincoven ve městě | čtyři |
| Značka mincovny | S |
| Poslední mincovna | dnešní Münzgasse 5, otevřena 30. července 1675, zavřena 1795 |
Historie
Schwabach leží jižně od Norimberku a patřil k franským državám Hohenzollernů, později k markrabství Braniborsko-Ansbach. Ve městě se vedle ansbašských daní platily i příspěvky Franského říšského kraje, a proto Schwabach nesl až do abdikace markraběte Karla Alexandra roku 1791 titul hlavního, ukládacího a mincovního města Franského kraje.
První mincovnu zřídil v letech 1434–1437 markrabě Fridrich I. Braniborský, který zde nechal razit groše, jednostranné feniky a haléře. Druhá mincovna začala pracovat roku 1470 za markraběte Albrechta Achilla v takzvaném Oberamtshausu. Markrabě Jiří Braniborsko-Ansbašský plánoval rozsáhlou ražbu, a proto dal roku 1529 postavit novou, výkonnější třetí mincovnu; ta byla uzavřena roku 1581.
Čtvrtou a poslední mincovnu otevřel 30. července 1675 markrabě Jan Fridrich v dnešní Münzgasse 5. Po přestavbě v letech 1733–1734 v ní razila mince pro markrabata z Ansbachu až do roku 1791, kdy poslední markrabě Karel Alexandr prodal svá franská knížectví pruskému králi. Pak se ve Schwabachu krátce razilo pro Prusko, roku 1795 byla mincovna natrvalo zavřena.
Ražby markraběte Karla Alexandra
Karel Alexandr (1736–1806) se stal ansbašským markrabětem 3. srpna 1757 a roku 1769 získal i Bayreuth. Jeho dvacetikrejcary se ve Schwabachu razily v letech 1761–1787 a ražby z poloviny 60. let nesou na rubu značku mincovny S. Spolek Verein für Schwabacher Münzen si dnes klade za cíl získat zpět do města alespoň jeden originál od každé zdejší ražby.