Braniborsko-Ansbach

Braniborsko-Ansbach, známé také jako Ansbašské markrabství, bylo říšské knížectví ve Francích se sídlem v Ansbachu, kterému vládla francká větev Hohenzollernů. Vzniklo roku 1398 dělením držav norimberských purkrabí, roku 1791 je poslední markrabě Karel Alexandr prodal Prusku a roku 1806 připadlo Bavorsku.

Vznik 21. ledna 1398, dělení držav norimberského purkrabího Fridricha V.
Sídlo Ansbach, do 17. století též zvaný Onolzbach
Dynastie francká větev Hohenzollernů
Spojení s Bayreuthem 1420–1440, 1464–1486, 1495–1515, 1557–1603 a 1769–1791
Krnovské knížectví v držení markraběte Jiřího Braniborsko-Ansbašského a jeho syna Jiřího Fridricha do roku 1603
Konec 1791 prodej Prusku, 1. ledna 1806 připojení k Bavorsku
Hlavní mincovna Schwabach

Historie

Hohenzollernové vládli jako norimberští purkrabí rozsáhlým državám ve Francích. Po smrti purkrabího Fridricha V. si je 21. ledna 1398 rozdělili jeho synové: Fridrich VI. dostal Ansbach, jeho bratr Jan Bayreuth. Fridrich VI. se roku 1415 stal braniborským kurfiřtem jako Fridrich I. Braniborský a od té doby nesli vládci obou franckých knížectví titul markrabat braniborských. Ansbach se tak stal sídlem jedné z vedlejších větví rodu, který vládl i v Braniborsku.

Markrabě Jiří Braniborsko-Ansbašský, zvaný Zbožný, prosazoval reformaci; roku 1530 byl na říšském sněmu v Augsburku a patří k prvním signatářům augsburského vyznání. Na počátku 20. let 16. století získal slezské Krnovské knížectví. Jeho syn Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský (1539–1603) byl ansbašským markrabětem a krnovským knížetem v letech 1543–1603 a vedl také regentskou vládu v Prusku.

Roku 1769 vymřela bayreuthská linie a obě knížectví spojil v jedné ruce markrabě Karel Alexandr Braniborsko-Ansbašský. Roku 1791 je tajnou smlouvou postoupil Prusku, 9. června 1791 předal vládu pruskému ministrovi Hardenbergovi a 2. prosince 1791 podepsal v Bordeaux abdikační listinu; Prusko území formálně připojilo 28. ledna 1792. Schönbrunnskou smlouvou z 15. prosince 1805 je Prusko muselo vydat Francii a 1. ledna 1806 připadla ansbašská část Bavorskému království.

Mincovnictví markrabat

Hlavní mincovnou markrabat byl francký Schwabach, kde se s přestávkami razilo od roku 1434 do roku 1795. Markrabě Jiří tu v letech 1531–1535 nechal razit ve velkém batzeny s opisem MONETA NOVA SWOBACH. V době kiprů se v letech 1621–1622 razilo také v Rothu, Eckersmühlenu a Fürthu. Z 18. století pocházejí tolar markraběte Karla Viléma Fridricha z roku 1746 a konvenční tolary Karla Alexandra z let 1765 a 1779.

Hohenzollernové razili i ve slezském Krnově. Markrabě Jiří tam nechal razit jen medaile, mince začal razit až Jiří Fridrich v letech 1557–1558. V letech 1560–1564 tam vznikly mimo jiné zlatý gulden z roku 1563 a tolary z let 1560 a 1563–1564.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet