Mincovna Würzburg
Mincovna Würzburg razila mince pro würzburské biskupy, kteří od roku 1168 nesli i titul vévodů ve Francích. Nejstarší známá würzburská mince pochází z doby krále Ludvíka IV. Dítěte (899–911). V 18. století zde vznikaly mimo jiné dvacetikrejcary knížete-biskupa Adama Fridricha ze Seinsheimu.
| Emitent | Würzburské knížecí biskupství |
|---|---|
| Nejstarší známá mince | z doby Ludvíka IV. Dítěte (899–911) |
| Typická ražba 18. století | dvacetikrejcar knížete-biskupa Adama Fridricha ze Seinsheimu |
| Konec knížecího biskupství | 1802–1803, připojení k Bavorsku |
Historie
Würzburg na Mohanu je spojen s misií iroskotského biskupa Kiliána, který zde podle legendy zemřel mučednickou smrtí roku 689. Biskupství založil podle tradice svatý Bonifác v letech 741–742. Roku 1168 udělil císař Fridrich I. Barbarossa würzburskému biskupovi vévodskou hodnost a biskupové se od té doby titulovali vévody ve Francích.
Nejstarší známá würzburská mince byla ražena za krále Ludvíka IV. Dítěte. Po staletí razili ve městě současně němečtí králové i biskupové, nakonec však mincovní právo připadlo biskupům samotným. Středověké würzburské ražby od biskupa Erlunga (1106–1121) po Rudolfa II. ze Scherenbergu (1466–1495) zpracovává katalog Huberta Ruße z roku 2020.
Knížecí biskupství zaniklo při sekularizaci v letech 1802–1803 a jeho území připadlo Bavorsku. Z doby jeho největší slávy zůstala Würzburská rezidence se zámeckou zahradou, od roku 1981 zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO.
Adam Fridrich ze Seinsheimu
Adam Fridrich ze Seinsheimu (1708–1779) byl zvolen würzburským knížetem-biskupem 7. ledna 1755 a roku 1757 na naléhání císaře Františka I. Štěpána také bamberským. Obě knížecí biskupství tak spojil v personální unii až do své smrti roku 1779. Za sedmileté války uzavřel spojenectví s Rakouskem, a obě země proto opakovaně trpěly vpády pruských vojsk.
Jeho dvacetikrejcar je drobná stříbrná mince v hodnotě třetiny zlatníku, tedy dvaceti ze šedesáti krejcarů.