Adam Fridrich ze Seinsheimu
Adam Fridrich ze Seinsheimu (1708–1779) byl kníže-biskup würzburský od roku 1755 a bamberský od roku 1757, obě knížectví spravoval v personální unii. Osvícenský reformátor zavedl všeobecnou školní povinnost. Ve Würzburgu razil konvenční tolary a dukáty, bamberské mince razila norimberská mincovna.
| Oblast | Hlavní informace |
|---|---|
| Život | 16. února 1708 – 18. února 1779 |
| Würzburg | Kníže-biskup 1755–1779 |
| Bamberk | Kníže-biskup 1757–1779 |
| Školství | Zavedení všeobecné školní povinnosti roku 1762 |
| Univerzita v Bamberku | Rozšíření o lékařskou fakultu; roku 1773 název Universitas Ottoniano-Fridericiana |
| Mincovny | Würzburg; bamberské mince razila mincovna v Norimberku |
| Doložené stříbro | Würzburské konvenční tolary 1760 a 1764 |
| Doložené zlato | Würzburský dukát 1779 s Pannou Marií a dítětem |
Historie
Adam Fridrich ze Seinsheimu se narodil 16. února 1708 v hraběcím rodu Seinsheimů. Studoval filozofii v Salcburku, kde roku 1724 získal titul magistra, v letech 1725–1727 teologii v Collegiu Germanicu v Římě a poté práva ve Würzburgu a v Leidenu.
Roku 1755 byl jednomyslně zvolen würzburským knížetem-biskupem a roku 1757, po uprázdnění sousedního stolce, také knížetem-biskupem bamberským. Obě knížectví pak spravoval v personální unii až do své smrti 18. února 1779 ve Würzburgu. Za sedmileté války stál na straně Rakouska, a obě biskupská knížectví proto zasáhly pruské vpády. Válečné výdaje zatížily zemské finance; roku 1759 prodal bamberské statky v Korutanech včetně panství Tarvis.
Do dějin se zapsal jako osvícenský reformátor školství. Roku 1762 zavedl ve svých zemích všeobecnou školní povinnost, 17. září 1770 otevřel učitelský seminář a roku 1771 vydal školní řád pro města i venkov. Kritiku vyvolalo, když roku 1770 omezil počet svátků. Bamberskou univerzitu doplnil o lékařskou fakultu, čímž získala všechny čtyři klasické fakulty; roku 1773 dostala název Universitas Ottoniano-Fridericiana.
Ve Würzburgu dokončil poslední stavební a zařizovací etapu knížecí rezidence a založil dvorní operu. Nechal dokončit a vysvětit poutní baziliku Vierzehnheiligen.
Mincovnictví ve Würzburgu a Bamberku
Würzburské mince Adama Fridricha ze Seinsheimu razila mincovna ve Würzburgu. Konvenční tolary s poprsím biskupa a čtvrceným erbem pod vévodským kloboukem, drženým dvěma lvy, nesou opis ZEHN EINE FEINE MARCK – deset kusů z hřivny ryzího stříbra, jak určovala konvenční měna. Doložené jsou například tolary z let 1760 a 1764; razidla k nim vyryli Johann Leonhard Oexlein a Georg Friedrich Loos.
Na rubu tolaru z roku 1779 je Panna Maria s Ježíškem trůnící na oblacích a opis PATRONA FRANCONIAE (Ochránkyně Francka). Panna Maria jako Královna nebes s Ježíškem je i na dukátu, který biskup razil jako vévoda franský, tedy pro svou světskou vládu; Pannu Marii nese i dukát z roku 1774, dukát z roku 1772 má místo ní erb s opisem DUCATUS DUCIS FRANCORUM. Z drobných mincí würzburského biskupství jsou doložené například 20 krejcarů a 5 krejcarů 1764 nebo 3 haléře 1759.
Bamberské mince nechával razit v Norimberku, stejně jako jeho předchůdci. Bamberské a norimberské ražby měly společnou mincovní stopu, a obíhaly proto na širším území. Pětikrejcar z roku 1766 nese poprsí císaře svatého Jindřicha II. s opisem S HEINRICVS IMPERATOR, měděný lehký fenik z roku 1761 bamberského lva.
