Norimberská mincovna
Norimberská mincovna razila mince ve frankském Norimberku (Nürnberg), od 13. století do roku 1806 svobodném říšském městě. Mincovní právo sem z Fürthu přenesl císař Jindřich III. Černý, v 15. století zde razila říšská mincovna Zikmunda Lucemburského a město proslulo i početními penězi.
| Mincovní právo | za Jindřicha III. Černého (1039–1056) přeneseno spolu s tržním a celním právem z Fürthu |
|---|---|
| Potvrzení | 8. listopadu 1219, Velká listina svobod Fridricha II. Štaufského |
| Říšská mincovna | haléř Zikmunda Lucemburského (1411–1424), orlice a písmeno N |
| Kontramarka na pražských groších | gotické písmeno N |
| Ražba pro české aktéry | groš (3 krejcar) Jindřicha Šlika 1630, mincmistr Wolfgang Löw |
| Medaile | korunovační medaile Fridricha Falckého na českého krále, medailér Christian Maler |
| Početní peníze | od 15. století hlavní evropské centrum výroby |
| Konec říšského města | 1806, připojení k Bavorskému království |
Historie
Norimberská mincovna navazovala na postavení Norimberku jako obchodního střediska na křižovatce dálkových cest. Císař Jindřich III. Černý, v jehož listině z 16. července 1050 se Norimberk poprvé objevuje, na město přenesl tržní, mincovní a celní právo ze sousedního Fürthu, který tehdy patřil bamberskému biskupství. Velká listina svobod, kterou 8. listopadu 1219 vydal Fridrich II. Štaufský, rozšířila práva města a potvrdila mu i dosavadní mincovní právo; svobodným říšským městem se Norimberk stal během 13. století.
Norimberk byl sídlem říšské mincovny, v níž se razilo jménem panovníka. Z let 1411–1424 pochází stříbrný haléř Zikmunda Lucemburského s orlicí s hlavou obrácenou doleva na jedné straně a písmenem N na druhé. V 15. století obíhaly v německých zemích ve velkém pražské groše, protože domácí mince byly jen drobné. Města je zkoušela a vyhovující kusy označovala kontramarkou; norimberské gotické N patří k nejčastějším kontramarkám na pražských groších.
Za třicetileté války se Norimberk dotkl i českých dějin. Mincmistr Wolfgang Löw zde roku 1630 razil groš v hodnotě tří krejcarů pro Jindřicha Šlika a medailér Christian Maler vytvořil korunovační medaili Fridricha Falckého na českého krále. Postavení svobodného říšského města skončilo roku 1806, kdy Norimberk připadl Bavorskému království.
Norimberské početní peníze
Vedle mincí proslul Norimberk výrobou početních peněz (žetonů). Nebyly platidlem, sloužily k počítání na desce s políčky v účtárnách. Od 15. století byl Norimberk jejich hlavním evropským výrobním centrem a zdejší výrobci tvořili samostatný cech. K nejznámějším patřily rody Krauwinckelů (1543–1635), Schultesů (1550–1596) a Laufferů (1554–1676). Jako hrací peníze se v Norimberku razily až do 19. století.
