Jindřich Šlik

Jindřich Šlik na mědirytině z roku 1722

Jindřich Šlik (1580–1650), hrabě z Holíče a Pasounu, byl císařský polní maršál a od roku 1632 předseda dvorské válečné rady ve Vídni. Obnovil mincovní právo rodu Šliků a od roku 1627 razil vlastní mince v mincovně v Plané u Mariánských Lázní, mimo jiné tolary, dukáty a tříkrejcary.

Celé jméno a titul Jindřich IV. Šlik, hrabě z Holíče a Pasounu
Život 1580 – 5. ledna 1650, Vídeň
Rod Šlikové
Nejvyšší hodnosti polní maršál (1627), předseda dvorské válečné rady (od 1632)
Mincovna Planá u Mariánských Lázní, ražba od roku 1627
Ražené nominály dvojtolary, tolary, půltolary, čtvrttolary, tříkrejcary (groše), krejcary, dukáty

Historie

Jindřich Šlik se narodil roku 1580 jako syn Jiřího Arnošta Šlika a Sidonie Colonnové z Felsu. Jako mladý muž bojoval v Uhrách pod velením generála Jiřího Basty a poté vstoupil do španělských služeb, v nichž válčil v Nizozemí.

Na počátku českého stavovského povstání se přidal na stranu stavů a bojoval v bitvě na Bílé hoře. Po porážce povstání přestoupil ke katolictví a vstoupil do císařské armády. Od roku 1625 velel dělostřelectvu ve vojsku Albrechta z Valdštejna a roku 1626 se podílel na porážce Mansfeldova vojska u Desavy. Roku 1627 byl povýšen na polního maršála a bojoval ve válce proti dánskému králi Kristiánovi IV.

Roku 1630 se z vojenské služby stáhl, ale v roce 1632 ho císař Ferdinand II. jmenoval předsedou dvorské válečné rady. V tomto úřadu patřil k nejrozhodnějším odpůrcům Valdštejna. Naposledy vedl válečné operace v létě 1648, kdy Švédové obsadili Malou Stranu a obléhali Prahu.

Roku 1623 se oženil s Annou Marií Salmsko-Neuburskou, vdovou po Ladislavu Popelovi z Lobkovic. Panství Planá získal roku 1624 po smrti příbuzného Kašpara Šlika. Zemřel 5. ledna 1650 ve Vídni a byl pohřben v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.

Mince Jindřicha Šlika

Mincovní právo, které rodu Šliků odňal Ferdinand I., obnovil Jindřichovi Šlikovi Ferdinand II.; listina o tom není známa. Mincovnu zřídil v Plané u Mariánských Lázní a první mince v ní dal razit roku 1627. Prvním mincmistrem byl Jan Candler z Atzenzollu, jehož značkou byla konvička s iniciálami I C. Roku 1628 uzavřel Šlik smlouvu i s norimberským mincmistrem Putzerem z Putzenau, který pro něj razil mince v Norimberku. Stříbro z dolů v Michalových Horách ražbě nestačilo a většinu kovu musela mincovna nakupovat.

Ferdinand III. potvrdil roku 1641 Šlikům všechna dřívější privilegia a roku 1646 jim udělil nové horní a mincovní privilegium. Podle něj směli razit zlato a stříbro vytěžené na vlastních panstvích se svým erbem a značkou svých mincmistrů, ale podle mincovní stopy platné v Českém království. Na žádné šlikovské minci se neobjevuje portrét vydavatele. Ražbu v Plané po Jindřichově smrti převzal jeho syn František Arnošt.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet