Nejvyšší mincmistr

Nejvyšší mincmistr byl vysoký zemský úředník českého království odpovědný za správu mincovnictví a dohled nad těžbou drahých kovů od poloviny 15. století do roku 1783. Tento hodnostář působil jako královský poradce ve finančních a mincovních záležitostech a zajišťoval spojení mezi panovníkem a jednotlivými mincovnami. Jeho sídlo se nacházelo v Kutné Hoře, centru českého stříbrného dolování.

Historie

Úřad nejvyššího mincmistra vznikl v českých zemích během vlády Jiřího z Poděbrad v roce 1462, kdy byla provedena zásadní reforma správy královského horního regálu. Prvním doloženým nejvyšším mincmistrem se stal Kostka z Postupic, který položil základy fungování tohoto úřadu. Vznik této funkce souvisel s potřebou centralizovat kontrolu nad rostoucí těžbou stříbra v Kutné Hoře a zajistit panovníkovi stabilní příjmy z mincovního regálu.

V období jagellonské dynastie získal úřad nejvyššího mincmistra mimořádný význam. Za vlády Vladislava II. Jagellonského došlo k rozšíření pravomocí tohoto úředníka, který se stal přímým zástupcem krále ve všech horních městech. Nejvyšší mincmistr získal právo zasahovat do správy královských dolů, kontrolovat kvalitu ražených mincí a dohlížet na dodržování mincovních řádů.

Zlatou éru zažil úřad v 16. století během vlády Ferdinanda I. Habsburského, kdy byla kutnohorská mincovna modernizována a zavedena ražba tolarů. Nejvyšší mincmistr tehdy řídil složitý systém zahrnující nejen samotnou mincovnu, ale také hutě, prubířství a správu dolů. Jeho pravomoci zahrnovaly jmenování nižších úředníků, rozhodování sporů mezi havíři a těžaři, a dokonce výkon soudnictví v horních záležitostech.

Sídlem nejvyššího mincmistra byl prestižní Vlašský dvůr v Kutné Hoře, bývalá královská mincovna přestavěná na reprezentativní palác. Odtud řídil rozsáhlou síť podřízených úřadů - mincmistrů v jednotlivých mincovnách, horních hofmistrů, šichtmistrů a urburéřů. Jeho kancelář zaměstnávala desítky písařů a účetních, kteří vedli detailní záznamy o těžbě, ražbě a finančních tocích.

V 17. století, po třicetileté válce, význam úřadu postupně klesal s úpadkem kutnohorského dolování. Těžba stříbra se přesunula do Jáchymova a později do slovenských báňských měst. Nejvyšší mincmistr si však zachoval své postavení v hierarchii zemských úřadů a nadále působil jako královský poradce v monetárních otázkách.

Za vlády Marie Terezie prošel úřad posledními reformami. V roce 1748 byla jeho agenda částečně převedena na nově zřízené centrální úřady ve Vídni. Definitivní konec přišel za Josefa II., který v rámci svých osvícenských reforem úřad nejvyššího mincmistra v roce 1783 zrušil. Jeho kompetence byly rozděleny mezi báňské hejtmanství a dvorskou komoru.

Pravomoci a působnost úřadu

Nejvyšší mincmistr zastával klíčovou pozici v ekonomické správě království. Jeho hlavní odpovědností byl dohled nad královskými mincovnami v Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích. Kontroloval množství vyraženého oběživa, jeho jakost a soulad s platnými mincovními řády. Pravidelně prováděl inspekce mincoven a nařizoval zkoušky kvality ražených mincí.

V oblasti horního práva působil jako nejvyšší instance pro všechna báňská města. Rozhodoval spory mezi těžařskými společnostmi, potvrzoval propůjčky dolových měr a dohlížel na dodržování horního řádu. Každoročně jmenoval konšele a přísežné v horních městech, čímž si zajišťoval kontrolu nad místní samosprávou.

Mezi další pravomoci patřilo vedení evidence o těžbě drahých kovů, výběr mincovních poplatků a urbury (horní desátek pro krále). Nejvyšší mincmistr také spravoval královský podíl v dolech, známý jako kukus, který představoval významný zdroj panovníkových příjmů.

Zajímavosti

• Plat nejvyššího mincmistra v 16. století dosahoval až 2000 kop grošů ročně, což odpovídalo příjmu středně velkého panství
• Úřad měl právo razit pamětní medaile se svým erbem při významných událostech
• Nejvyšší mincmistr vlastnil klíče od královské mincovny a osobně je předával při výměně panovníka
• V hodnostním pořadí zemských úředníků stál hned za nejvyšším purkrabím a hofmistrem
• Posledním nejvyšším mincmistrem byl František Josef hrabě Pachta z Rájova
• Archiv nejvyššího mincmistra obsahující unikátní záznamy o těžbě je dnes uložen v Národním archivu