Ocel

Ocel je slitina železa s uhlíkem (obsah uhlíku mezi 0,03–2,14 %), která se díky svým vlastnostem využívá i v numismatice a mincovnictví. V porovnání s jinými kovy nabízí přijatelnou cenu, dobrou trvanlivost a možnost precizního ražení, což z ní činí praktický materiál pro výrobu oběžných i pamětních mincí v mnoha zemích světa.

Historie

První zmínky o oceli pocházejí již ze starověku, kdy se v Indii kolem roku 400 př. n. l. začala vyrábět tzv. wootzová ocel. V numismatice se však ocel jako materiál pro ražbu mincí prosadila mnohem později. Významným milníkem byl rok 1943, kdy Spojené státy americké během druhé světové války začaly razit jednocentové mince z oceli potažené zinkem kvůli nedostatku mědi. V Evropě se ocelové mince ve větší míře objevily po druhé světové válce, kdy ekonomický nedostatek drahých kovů vedl mnoho zemí k hledání alternativních materiálů. Československo začalo používat ocel pro ražbu mincí v 50. letech 20. století. Od 70. let 20. století se ocel stala běžným materiálem pro výrobu oběžných mincí po celém světě, často s povrchovou úpravou pro zvýšení odolnosti a vzhledu.

V mincovnictví se nejčastěji používá nerezová ocel nebo běžná ocel s povrchovou úpravou, jako je niklování, chromování nebo zinkování. Ocel má výhodu v dostupnosti, nízké ceně a dobrých mechanických vlastnostech – je tvrdá a odolná vůči opotřebení. Pro ražbu se používá také kvůli magnetickým vlastnostem, které umožňují snadnou identifikaci v automatech a mincovních přístrojích. Na druhou stranu má ocel tendenci ke korozi, pokud není ošetřena povrchovou úpravou, a časem může ztrácet lesk. V současnosti se používá především pro oběžné mince nižších nominálních hodnot, zatímco pro sběratelské a pamětní mince se upřednostňují drahé kovy jako zlato, stříbro nebo platina.

Význam pro investory a sběratele

Z investičního hlediska nemají ocelové mince významnou hodnotu, jelikož materiál sám o sobě není vzácný. Pro sběratele však mohou být zajímavé především válečné emise a speciální limitované série. Obzvláště cenné jsou ocelové mince z období válek nebo ekonomických krizí, které dokumentují historické události a měnový vývoj. Sběratelsky hodnotné jsou také chybotisky a ocelové zkušební ražby, které byly vyrobeny v omezeném množství.

Příklady

Mezi nejznámější ocelové mince patří:

• Americký Steel Penny z roku 1943
• Československé ocelové haléře z 50. a 60. let
• Současné euromince nižších nominálních hodnot (1, 2, 5 centů), které mají ocelové jádro pokryté mědí
• Britské ocelové mince z období po roce 1992, kdy Velká Británie přešla na ocel potaženou mědí nebo niklem

Zajímavosti

• Americký Steel Penny z roku 1943 je jednou z mála mincí USA, které jsou magnetické, díky čemuž lze snadno odhalit padělky.
• Některé moderní ocelové mince mají vícevrstvou strukturu, kde je ocelové jádro pokryto tenkou vrstvou jiného kovu pro lepší vzhled a odolnost.
• V době válečných konfliktů často dochází k tzv. demonetizaci mincí z drahých kovů a jejich nahrazení ocelovými alternativami.