Pavel I. Ruský

Pavel I. Ruský (1754-1801) byl ruský císař vládnoucí pouhých pět let od roku 1796 do svého zavraždění. Syn Kateřiny II. Veliké, s níž měl konfliktní vztah, se pokusil reformovat říši podle pruského vzoru. Jeho excentrické chování a nepředvídatelná rozhodnutí vedla k palácovému převratu. Portrét na svých oběžných mincích odmítl; jeho ražby nesou monogramy a biblické heslo.

Historie

Pavel se narodil v Petrohradě, oficiálně jako syn Petra III. a Kateřiny II., ale otcovství bylo zpochybňováno. Kateřina ho po převratu 1762 držela stranou od moci, vychovávali ho osvícenští preceptoři. Pavel vyrostl v atmosféře podezřívavosti - matka zavraždila (nebo nechala zavraždit) jeho oficiálního otce. Vztah matky a syna byl napjatý - Kateřina uvažovala o jeho vydědění ve prospěch vnuka Alexandra. Pavel žil v Gatčině, kde vybudoval vlastní miniarmádu podle pruského vzoru.

Po Kateřinině smrti 1796 Pavel konečně nastoupil ve 42 letech. Okamžitě zrušil matčiny reformy, propustil její favority. Zavedl pruský vojenský dril, uniformy s copánky, krokový pochod. Vydal zákon o nástupnictví - primogenitura místo volby panovníka. Omezil nevolnictví na 3 dny týdně. Zakázal dovoz knih, cestování. Jeho rytířská posedlost vedla k přijetí titulu velmistra Maltézského řádu 1798 - pravoslavný panovník v čele katolického řádu! Zahraniční politika byla chaotická - nejprve proti Francii s Rakouskem, pak spojenectví s Napoleonem proti Anglii.

Pavlova paranoia rostla - viděl spiknutí všude. Postavil Michajlovský zámek jako pevnost, ale zemřel tam první noc. 23. března 1801 skupina důstojníků vedená Pahlenem vnikla do ložnice. Pavel byl uškrcen šálou, oficiálně "mrtvice". Syn Alexander I. věděl o spiknutí, ale nezabránil mu. Vražda byla oslavována - Pavel byl neoblíbený pro nevypočitatelnost. Jeho reformy byly okamžitě zrušeny. Přesto některé přežily - zákon o nástupnictví platil do 1917. Pavel byl tragickou postavou - inteligentní ale psychicky labilní, produkt dysfunkční rodiny a absolutní moci.

Pavel I. a ruské císařské mincovnictví

Pavel razil neobyčejně kvalitní mince navzdory krátké vládě. Jeho rubly a zlaté imperiály patří k uměleckým vrcholům ruského mincovnictví. Portrét na oběžných mincích však Pavel odmítl: portrétní rubl z roku 1796 od medailéra Carla Leberechta zůstal zkušební ražbou a oběžné rubly nesou křížově uspořádané monogramy s biblickým heslem „Ne nám, ne nám, ale jménu tvému“. Na reverzu dvojhlavý orel s maltézským křížem na hrudi - jedinečná kombinace. Nápis PAVEL I IMPERATOR I SAMODERŽEC VSEROSSIJSKIJ.

Zajímavostí jsou maltézské ražby. Jako velmistr řádu razil speciální rubly s křížem a korunou. Tyto "maltézské rubly" jsou nejvzácnější ruské mince 18. století. Kvalita ražby byla výjimečná - Pavel osobně kontroloval razidla. Po jeho smrti byly některé mince staženy a přetaveny kvůli maltézské symbolice. Alexandr I. nechal vymazat otcovy portréty z veřejných budov. Proto jsou Pavlovy mince vzácné - pětiletá vláda a následná likvidace. Numismaticky dokumentují krátkou, bizarní epochu ruských dějin, kdy car byl současně velmistrem katolického řádu.