Pětikoruna
Pětikoruna (5 koruna) představuje významný nominál v historii středoevropského mincovnictví, který prošel fascinujícím vývojem od rakousko-uherské stříbrné mince přes československé emise až po současnou českou ocelovou ražbu. Tento střední nominál, poprvé vydaný pro české země v rámci korunové měny roku 1900, dokumentuje ekonomické a politické změny střední Evropy napříč třemi stoletími. Pětikoruna se stala nejen praktickým platidlem, ale také nositelem národní symboliky a uměleckého vyjádření, zejména v podání předních medailérů jako Otakara Gutfreunda či Jiřího Harcuby.
Historie
Vznik pětikoruny souvisí s rakousko-uherskou měnovou reformou z roku 1892, která nahradila stříbrný zlatník novou korunovou měnou. První pětikorunové mince pro území Čech a Moravy byly vyraženy až v roce 1900, osm let po zavedení koruny. Tyto impozantní stříbrné ražby o hmotnosti 24 gramů a ryzosti 900/1000 představovaly významnou kupní sílu - za pětikorunu bylo možné pořídit kvalitní oběd v restauraci nebo celodenní jízdenku na tramvaj.
Design rakousko-uherských pětikorun sledoval jednotný monarchický vzor. Líc zobrazoval portrét panovníka s latinským opisem, rub dominoval dvouhlavý říšský orel obklopený věncem z pěti heraldických korun reprezentujících hlavní části monarchie - Čechy, Uhry, Halič, Dalmácii a Rakousy. Mince se razily v hlavních mincovnách monarchie včetně vídeňské a kremnicko-štěbnické.
Mimořádnou numismatickou hodnotu má jubilejní pětikoruna z roku 1908, vydaná k diamantovému jubileu šedesáti let panování císaře Františka Josefa I. Tato commemorativní emise s modifikovaným portrétem stárnoucího monarchy a slavnostním opisem vznikla v omezeném nákladu a dnes patří mezi nejhledanější rakousko-uherské ražby s cenami přesahujícími desetitisíce korun.
Po vzniku Československa v roce 1918 trvalo sedm let, než byla vyražena první československá pětikoruna. Důvodem bylo složité hledání národní identity nového státu a ekonomická stabilizace. Soutěž na design vyhrál sochař Otakar Gutfreund s revolučním modernistickým návrhem zobrazujícím průmyslového dělníka s kladivem. Tento radikální odklon od tradičních motivů vyvolal kontroverzní reakce - konzervativci kritizovali "bolševický" charakter, pokrokové kruhy naopak chválily modernost.
Technologicky představovaly první československé pětikoruny z let 1925-1927 průlom - byly raženy z mědiniklu (slitiny mědi a niklu), což byla novinka v evropském mincovnictví. Tento materiál umožňoval detailnější reliéf než tradiční stříbro, ale některé exempláře trpěly korozí způsobující zelené skvrny. Proto se v letech 1928-1932 vrátila výroba ke stříbru, ovšem pouze 500/1000 ryzosti a 7 gramů hmotnosti - výrazné snížení oproti monarchii.
Hospodářská krize 30. let donutila vládu k návratu k niklové ražbě v letech 1937-1938. Produkce byla minimální kvůli mnichovské krizi a následné okupaci. Ročník 1937 s nákladem pouhých 1,2 milionu kusů se stal legendou mezi sběrateli - kvalitní exempláře dosahují cen přes 50 000 korun. Mnoho těchto mincí bylo za protektorátu staženo a přetaveno na německé zbrojní účely.
Po druhé světové válce obnovilo Československo ražbu pětikorun až v roce 1952 v rámci příprav na měnovou reformu 1953. Tyto hliníkové mince s motivem lipové ratolesti však nikdy nevstoupily do oběhu - celý náklad byl oficiálně zničen, pouze několik exemplářů uniklo do sbírek. Důvodem bylo politické rozhodnutí nezavádět "buržoazní" nominály připomínající první republiku.
Definitivní návrat pětikoruny nastal až v roce 1966 v rámci ekonomických reforem. Nová mědiniklová mince s motivem lipové větévky podle návrhu Zdeňka Kolářského představovala kompromis mezi tradicí a socialismickou symbolikou. Tato podoba vydržela s drobnými modifikacemi až do rozpadu Československa 1992. Celková produkce překročila 500 milionů kusů.
Samostatná Česká republika zavedla vlastní pětikorunu v roce 1993. Design Jiřího Harcuby kombinuje moderní technologii s tradicí - Karlův most na líci symbolizuje kontinuitu, český lev na rubu národní identitu. Materiálově jde o ocelové jádro galvanicky pokryté niklem a mědí, což zajišťuje odolnost při minimálních nákladech. Průměr 23 mm a hmotnost 4,8 gramu činí minci praktickou pro každodenní použití.
Umělecké a technické aspekty
Pětikorunové mince představují výkladní skříň národního medailérství. Gutfreundův revoluční design z roku 1925 předběhl dobu - industriální motivy se v evropském mincovnictví prosadily až po druhé světové válce. Jeho předčasná smrt 1927 ukončila slibnou kariéru vizionáře, který mohl zásadně ovlivnit československé výtvarné umění.
Technologicky dokumentují pětikoruny evoluci mincovních materiálů. Od masivního stříbra přes experimentální slitiny až po současné high-tech pokovování. Každá změna odrážela ekonomickou situaci - stříbro symbolizovalo prosperitu, levné kovy krizi nebo válku. Současná technologie pokovování představuje optimum mezi náklady, trvanlivostí a bezpečnostními prvky.
Z hlediska padělání patřily pětikoruny vždy k rizikovým nominálům. Zejména stříbrné emise z let 1928-1932 byly terčem falzátorů, kteří vyráběli kopie z postříbřené mosazi. Moderní české pětikoruny obsahují mikrotexty a specifickou magnetickou signaturu komplikující nelegální reprodukci.
Sběratelská hodnota a zajímavosti
Mezi sběrateli jsou nejcennější rarity jubilejní rakousko-uherská pětikoruna 1908 (hodnota přes 100 000 Kč), československá 1937 v perfektním stavu (50 000 Kč) a mytická hliníková 1952, jejíž ojedinělé exempláře se prodávají za statisíce. Běžné ročníky z období 1966-1992 mají minimální přirážku, zajímavé jsou pouze chybotisky a varietní ražby.
Ekonomicky představovala pětikoruna vždy významný nominál střední třídy. V roce 1900 odpovídala denní mzdě kvalifikovaného dělníka, v první republice hodině práce úředníka, za socialismu ceně dvou piv, dnes sotva pokryje jízdné MHD. Tento pokles kupní síly dokumentuje stoletou inflaci a měnové turbulence.
Zajímavosti
- Gutfreundova pětikoruna z roku 1925 byla první evropskou mincí zobrazující průmyslového dělníka místo panovníka nebo alegorie
- Hliníková pětikoruna 1952 je nejcennější československou oběžnou mincí - funkční exemplář se prodal za 800 000 Kč
- V roce 1968 byl připraven návrh pětikoruny s Dubčekovým portrétem - projekt zastavila sovětská invaze
- České pětikoruny obsahují 75% železa, 20% niklu a 5% mědi - přesné složení je průmyslovým tajemstvím
- Karlův most na české pětikoruně je zobrazen historicky nepřesně - chybí barokní sochy
- Celková váha všech vyražených československých pětikorun by stačila na postavení Eiffelovy věže