Polyteismus

Polyteismus je náboženský systém založený na uctívání více bohů a božstev, který byl charakteristický pro většinu starověkých civilizací včetně těch, které razily první mince. Tento způsob víry přímo ovlivňoval podobu antických mincí, na nichž se objevovala zobrazení různých bohů, bohyní a mytologických výjevů jako symboly moci panovníků a ochránců měst.

Historie

Polyteismus vznikl již v nejstarších dobách lidské civilizace jako přirozený způsob vysvětlování přírodních jevů a organizace společnosti. První doklady o uctívání více bohů nacházíme v mezopotámských kulturách již od 4. tisíciletí před naším letopočtem, kde každé město mělo svého ochranného boha. Sumerové vytvořili propracovaný panteon božstev v čele s bohem nebes Anem, bohem vzduchu Enlilem a bohem vod Enkim. Tento systém později převzali Babyloňané a Asyřané, kteří jej dále rozvinuli.

Ve starověkém Egyptě se polyteistický systém formoval kolem roku 3100 před naším letopočtem a zahrnoval stovky božstev. Hlavními bohy byli Re jako bůh slunce, Usir jako vládce podsvětí a Eset jako bohyně magie a mateřství. Egyptský polyteismus byl úzce spjat s konceptem faraona jako živoucího boha na zemi, což se projevovalo i na egyptských platidlech a později ptolemaiovských mincích.

Řecký polyteismus, který nejvýrazněji ovlivnil numismatiku, se plně rozvinul v 8. století před naším letopočtem. Dvanáct olympských bohů v čele s Diem vytvořilo panteon, který se stal vzorem pro celý antický svět. Každá řecká obec měla svého ochranného boha či bohyni, jejichž zobrazení se stala hlavním motivem městských ražeb. Athénské tetradrachmy s hlavou Athény, korintské statéry s Pegasem či syracuské dekadrachmy s hlavou Arethusy patří mezi nejkrásnější příklady propojení polyteismu a mincovnictví.

Římský polyteismus původně vycházel z etruských a italických kultů, ale od 3. století před naším letopočtem postupně přejímal řecký panteon. Římané ztotožnili své bohy s řeckými protějšky – Jupiter s Diem, Minerva s Athénou, Mars s Áreem. Tento synkretismus se stal charakteristickým rysem římského náboženství a umožnil snadné začleňování božstev podrobených národů. Na římských mincích se objevovaly nejen zobrazení bohů, ale i personifikace abstraktních pojmů jako Viktorie, Mír či Spravedlnost.

Polyteismus začal v římské říši ustupovat od 4. století našeho letopočtu s nástupem křesťanství jako státního náboženství za císaře Konstantina Velikého. Poslední polyteistické motivy na oficiálních ražbách mizí kolem roku 380, kdy císař Theodosius zakázal pohanské kulty. V severní a východní Evropě přežíval polyteismus déle – germánské a slovanské kmeny si uchovaly své původní bohy až do christianizace v 8. až 12. století.

Význam polyteismu pro numismatiku

Polyteistické náboženské systémy zásadně ovlivnily vývoj mincovního zobrazení a ikonografie. Bohové a bohyně se stali hlavními motivy antických ražeb, přičemž každé božstvo mělo své charakteristické atributy umožňující snadnou identifikaci. Zeus byl zobrazován s bleskem a orlem, Athéna s přilbou a sovou, Poseidón s trojzubcem a delfínem. Tyto symboly se staly univerzálním jazykem antického světa.

Mince sloužily jako prostředek náboženské propagandy a vyjádření zbožnosti panovníků. Alexandr Veliký se nechal zobrazovat jako syn Dia Ammóna s beraními rohy, ptolemaiovští králové jako vtělení egyptských bohů, římští císaři přijímali božské atributy. Zobrazení bohů na mincích mělo také ochrannou funkci – věřilo se, že božstvo zobrazené na minci chrání její hodnotu a majitele.

Polyteistická ikonografie vytvořila bohatý soubor numismatických typů, které dodnes patří mezi nejžádanější sběratelské kusy. Kvalita uměleckého zpracování božských zobrazení dosahovala vrcholu v klasickém období řeckého mincovnictví, kdy vznikaly mistrovská díla medailérského umění jako sicilské dekadrachmy nebo makedonské tetradrachmy.

Zajímavosti

• Některá města razila mince s tzv. synkretickými božstvy, která spojovala atributy více bohů – například Serapis v ptolemaiovském Egyptě kombinoval rysy Usira, Apia a řeckých bohů
• Na židovských mincích z období druhého chrámu se naopak nikdy neobjevují zobrazení božstev, což odráží přísný monoteismus judaizmu
• Římské mince s nápisem "DIVO" označovaly zesnulé císaře povýšené mezi bohy, což byl specifický prvek římského polyteismu
• Vzácné elektrové mince z Kyziku zobrazovaly každý rok jiné božstvo podle rotačního systému, který odrážel místní náboženský kalendář
• Některé antické mince zobrazují mytologické výjevy celých příběhů – například únos Európy Diem proměněným v býka nebo narození Athény z hlavy Dia