Protestantismus
Protestantismus označuje reformní křesťanská hnutí, která se od 16. století oddělila od římskokatolické církve a zásadně ovlivnila evropské mincovnictví zavedením nové ikonografie, biblických citátů a národních jazyků do opisů. Protestantské mince s portréty reformátorů, biblickými výjevy a hesly jako "Verbum Domini Manet In Aeternum" nebo "Gottes Wort Bleibt Ewig" sloužily jako mocný prostředek šíření reformačních myšlenek a konfesijní identity jednotlivých území.
Historie
Protestantismus vznikl 31. října 1517, kdy Martin Luther přibil na dveře zámeckého kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí kritizujících prodej odpustků. Tato událost odstartovala reformaci, která fundamentálně změnila náboženskou mapu Evropy a její dopad se okamžitě projevil i v mincovnictví. První protestantské ražby se objevily již roku 1519 v saském kurfiřtství, kde vládl Lutherův ochránce Fridrich III. Moudrý, který nechal razit groše s biblickými citáty místo tradičních latinských legend.
Augsburský sněm roku 1530 a předložení Augsburské konfese vytvořily teologický základ luterství, což se promítlo do systematického používání protestantské symboliky na mincích. Šmalkaldská liga protestantských knížat (1531–1547) razila společné tolarové ražby s obrazem saského kurfiřta a heslem VERBUM DOMINI MANET IN AETERNUM (Slovo Páně trvá na věky), které se stalo poznávacím znamením protestantských mincí. Po porážce ligy roku 1547 byl tento nápis zakázán, ale protestanté ho nahradili zkratkami VDMIAE nebo jen VDM.
Augsburský náboženský mír roku 1555 ustanovil princip "cuius regio, eius religio" (čí země, toho náboženství), což dalo protestantským panovníkům právo určovat konfesi svého území a její symboly na mincích. Sasko, Hesensko, Württembersko, Brandenburg a další protestantské státy začaly razit mince s portréty Luthera, Melanchthona a místních reformátorů. Jubilejní ražby k výročím reformace, zejména roku 1617 ke stému výročí, vytvořily tradici protestantských pamětních mincí.
Třicetiletá válka (1618–1648) představovala vrchol konfesijního střetu, který se výrazně projevil v propagandistickém mincovnictví. Protestantské státy razily kipper-mince s biblickými výjevy a protikatolickými hesly, zatímco zimní král Fridrich Falcký vydával ve svém krátkém českém období (1619–1620) dukáty s českým lvem a kalvinistickou symbolikou. Gustav II. Adolf švédský razil válečné tolary s nápisem GOTT MIT UNS (Bůh s námi), které se staly symbolem protestantského odporu.
Vestfálský mír roku 1648 potvrdil náboženskou pluralitu Svaté říše římské a stabilizoval konfesijní hranice, což vedlo k ustálení protestantské numismatické ikonografie. Jednotlivé protestantské denominace – luteráni, kalvinisté, zwingliáni – vyvinuly specifické motivy. Pruské tolary s orlem a reformovaným křížem, saské augustdory s monogramem AR (Augustus Rex) a biblickými citáty nebo hannoverské pistole s koněm a nápisem NEC ASPERA TERRENT představovaly protestantskou alternativu k barokním katolickým ražbám.
Osvícenství 18. století zmírnilo konfesijní symboliku na mincích, ale protestantská identita zůstala patrná v používání národních jazyků, biblických odkazů a absence mariánských či svatých motivů. Pruský král Fridrich II. Veliký, ačkoliv osobně skeptický k náboženství, zachovával na mincích protestantskou tradici s heslem IN DEO SPERAMUS. Protestantské misijní společnosti 19. století razily speciální mince pro evangelizaci v koloniích s biblickými texty v domorodých jazycích.
Protestantská symbolika v mincovnictví
Protestantské mincovnictví vytvořilo charakteristickou ikonografii odlišnou od katolické tradice. Místo zobrazení svatých a Panny Marie používali protestanti biblické výjevy ze Starého a Nového zákona – Mojžíše se zákonem, Davida s harfou, Krista jako Dobrého pastýře. Důraz na Písmo se projevoval častými citáty biblických veršů, zejména z Žalmů a evangelií, vytištěných v národních jazycích místo latiny.
Specifickým protestantským motivem byla labuť jako symbol Jana Husa, kterého reformátoři považovali za svého předchůdce. Růže jako Lutherův erb se objevovala na saských a dalších luterských ražbách. Hořící keř s nápisem NECTAMEN CONSUMEBATUR (Přece neshořel) představoval reformované církve. Otevřená Bible symbolizovala sola scriptura princip, kotva naději v Kristu bez prostřednictví svatých.
Portréty reformátorů na mincích fungovaly jako protestantská alternativa ke katolickým světcům. Luther, Melanchthon, Calvin, Zwingli byli zobrazováni jednotlivě nebo ve skupinách na jubilejních ražbách. Protestantské university v Wittenbergu, Ženevě, Heidelbergu razily akademické mince s podobami svých zakladatelů a profesorů teologie jako strážců čisté víry.
Zajímavosti
- Město Joachimsthal (Jáchymov), ačkoliv v katolických Čechách, razilo po krátkou dobu protestantské tolary s husitským kalichem a českými biblickými nápisy, než bylo roku 1547 přinuceno k rekatolizaci
- Olivér Cromwell jako lord protektor Anglie (1653–1658) razil jediné anglické mince s anglickými nápisy místo latiny – jeho crown s nápisem GOD WITH US byl považován katolíky za rouhačský
- Hugenotští uprchlíci po zrušení Nantského ediktu 1685 přinesli do Pruska a Braniborska vyspělé mincovní techniky a razili tzv. refuge-tolary s vyobrazením exodu a nápisem "Pro Religione Fugas Patimur"
- Pietističtí hrabata z Reuss-Ebersdorfu razili tolary s celým textem Otčenáše po obvodu mince mikroskopickým písmem – čitelným pouze lupou, což symbolizovalo důkladné studium Písma
- Americké kontinentální dolary z roku 1776 nesly protestantské motto "Mind Your Business" a třináct spojených kruhů symbolizujících protestantské kolonie bojující proti katolické (dle jejich pohledu) Británii