Quincunx

Quincunx byla římská bronzová mince v hodnotě pěti uncií, tedy pěti dvanáctin asu. Název pochází ze spojení latinských slov quinque znamenajícího pět a uncia. Pro numismatiku je quincunx zajímavý jako méně obvyklý nominál dokumentující snahu římského měnového systému pokrýt všechny potřeby obchodu a účetnictví.

Historie

Quincunx nebyl součástí římské řady aes grave; objevuje se hlavně v italských bronzových sériích mimo Řím, například v apulijském Teate kolem let 225–200 před naším letopočtem, kde hodnotu označovalo pět teček. Klasické uspořádání pěti bodů (čtyři v rozích a jeden uprostřed), zvané quincunx, se stalo trvalým označením pro číslo pět v římské symbolice.

Quincunx byl ražen méně často než ostatní denominace bronzového systému. Jeho hodnota pěti uncií byla neobvyklá v duodecimálním systému preferujícím dělení na poloviny, třetiny a čtvrtiny. S redukcí váhy asu se úměrně snižovala i váha quincunxu. Při sextantálním standardu vážil 23 gramů, při unciálním pouze 11 gramů. Ražené quincunxy měly průměr 22 až 24 milimetrů.

V období střední a pozdní republiky byl quincunx ražen velmi sporadicky. Objevoval se pouze v některých emisích, často chyběl v jinak kompletních sériích bronzových mincí. Ekonomický význam quincunxu byl omezený, jeho funkci mohla snadno nahradit kombinace triensu a sextantu. Poslední známé quincunxy pocházejí z počátku 1. století před naším letopočtem.

Zánik quincunxu souvisel s celkovou redukcí bronzových nominálů v pozdní republice. S inflací a změnami ekonomické struktury ztratily malé bronzové denominace význam. Quincunx jako neobvyklý mezičlánek zmizel jako první. Jeho charakteristické uspořádání pěti teček však přežilo v římské symbolice a ovlivnilo pozdější heraldiku a design.

Vlastnosti a použití quincunxu

Quincunx měl specifickou ikonografii odlišující ho od ostatních bronzových mincí. Quincunx z Teate nesl hlavu Athény v korintské přilbě a na rubu sovu. Charakteristické uspořádání pěti teček se stalo standardním způsobem zobrazení čísla pět nejen na mincích, ale i na kostkách a počítadlech. Kvalita ražby quincunxů byla obecně dobrá, větší plocha umožňovala detailnější zpracování.

V praktickém použití představoval quincunx užitečný mezičlánek pro platby a účtování. Hodnota pěti uncií odpovídala ceně mnoha běžných položek jako větší chléb, míra oleje nebo vstup do lepších lázní. Relativní vzácnost quincunxů v archeologických nálezech naznačuje jejich omezené použití. Koncentrace nálezů v obchodních centrech dokládá jejich roli v profesionálním obchodě spíše než každodenních transakcích.