Rytec

Středověká mincovnaRytec je vysoce specializovaný umělecký řemeslník, který vytváří návrhy a rytiny mincovních a medailových obrazů. Tato profese kombinuje umělecké nadání s technickou zručností, jelikož rytec musí převést výtvarný návrh do trojrozměrného reliéfu v negativu na tvrdém kovovém razidlu, čímž přímo určuje výslednou podobu a uměleckou hodnotu mincí a medailí.

Historie

Historie profese rytce sahá do 7. století př. n. l., kdy v Lýdii vznikly první ražené mince. Rané rytce byli anonymní řemeslníci pracující při královských dvorech. První známé jméno patří řeckému rytci Theodorovi ze Samu, který kolem roku 500 př. n. l. signoval své razidla. Řečtí rytci povýšili mincovní umění na vysokou úroveň - jejich dekadrachmy ze Syrakus patří k vrcholům antického umění.

V římské éře se rytci stali váženými specialisty pracujícími v císařských mincovnách. Vznikla funkce "scalptores monetae" - oficiálních mincovních rytců s vysokým společenským postavením. Nejslavnější byl Gaius Clovius, který vytvořil portréty prvních dvanácti císařů. Římští rytci zavedli systém punců - základních prvků, ze kterých skládali složitější kompozice.

Středověk znamenal dočasný úpadek ryteckého umění. Rytci se stali anonymními řemeslníky v klášterních a hradních mincovnách. Přelom přinesla italská renesance, kdy umělci jako Pisanello nebo Matteo de' Pasti povýšili medailérství na samostatné umění. Benvenuto Cellini, zlatník a rytec papeže Klementa VII., vytvořil techniku kombinující rytí s modelováním, která ovlivnila evropské mincovnictví na staletí.

V českých zemích jsou první rytci doloženi ve 14. století při kutnohorské mincovně. Mistři jako Mikuláš Francouz nebo Jan Italský přinášeli nejnovější techniky ze západní Evropy. Za Rudolfa II. působili v Praze přední evropští rytci - Antonio Abondio, Alessandro Mascherino nebo Paulus van Vianen, kteří vytvořili nesmrtelné portréty císaře a alegorie jeho vlády.

Barokní období představovalo zlatý věk ryteckého umění. Christian Wermuth v Německu, Jean Varin ve Francii nebo Jan Roettiers v Anglii vytvářeli medaile s komplexními alegorickými scénami. V Čechách působil Benedikt Richter, jehož svatováclavské medaile patří k vrcholům barokního medailérství. Rytci se stali dvorními umělci s vlastními ateliéry a učedníky.

Průmyslová revoluce přinesla mechanizaci ryteckého řemesla. Vynález redukčního stroje v roce 1836 umožnil převádět velké sádrové modely na razidla mechanicky. Přesto ruční dorycování zůstalo nenahraditelné pro dosažení nejvyšší kvality. Významní čeští rytci 19. století - Josef Daniel Böhm, Anton Scharff nebo Josef Tautenhayn - vytvořili ikonické portréty habsburských panovníků.

Moderní éra českého rytectví začala vznikem Československé republiky. Otakar Španiel vytvořil design prvních československých mincí a vychoval generaci rytců. Jeho žáci - Jiří Harcuba, Vladimír Oppl, Zbyněk Fojtů - formovali tvář českého mincovnictví 20. století. Současní rytci jako Luboš Charvát nebo Asamat Baltaev kombinují tradiční techniky s počítačovým designem.

Techniky a pracovní postupy

Práce rytce začíná studijními kresbami a modelací v hlíně nebo vosku. Z modelu se vytvoří sádrový odlitek, který slouží jako předloha. Rytec pak pracuje přímo do oceli pomocí rydel, dlát a kladívek. Negativní reliéf vyžaduje prostorovou představivost - rytec musí vytvořit obraz "naruby". Jeden milimetr chyby může zničit měsíce práce.

Základními nástroji jsou rydla různých tvarů - špičatá pro linie, ploché pro plochy, oblé pro modelaci. Rytec používá lupu nebo mikroskop pro jemné detaily. Moderní rytci využívají pneumatická rydla vibrující tisíckrát za sekundu, laserové gravírování pro mikrotext nebo CNC frézky pro hrubé opracování. Finální ruční dorycování však zůstává nenahraditelné.

Specializací je portrétní rytectví vyžadující mimořádnou schopnost zachytit podobu a charakter. Rytec musí zvládnout anatomii, perspektivu a světelnou modelaci. Dalšími specializacemi jsou heraldické rytiny, architektonické motivy nebo kaligrafie. Někteří rytci se věnují pouze negativním razidlům, jiní pozitivním puncům.

Zajímavosti

  • Nejmenší rytina světa - nanoportrét na švýcarské minci - měří 0,07 mm a je viditelná pouze elektronovým mikroskopem
  • Benvenuto Cellini údajně otrávil konkurenčního rytce jedem z ryteckých barviv obsahujících olovo
  • Otakar Španiel vytvořil přes 500 medailí a je nejplodnějším českým rytcem všech dob
  • Rytci ve středověku podepisovali díla tajnými značkami viditelnými pouze pod lupou
  • Výuka rytce trvá minimálně 6 let - 3 roky učení a 3 roky praxe jako tovaryš
  • Nejdražší rytecká práce - razidlo Double Eagle 1933 - má hodnotu přes 5 milionů dolarů
 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet