Sankt-Petěrburg
Sankt-Petěrburg (1914-1924 Petrohrad, 1924-1991 Leningrad) je ruské město na Něvě, kde od roku 1724 funguje jedna z nejvýznamnějších mincoven Ruské říše a později Sovětského svazu. Petěrburská mincovna razila carské zlaté impériály, stříbrné rubly, sovětské červonce a moderní ruské investiční mince, včetně platinových ražeb jako první mincovna světa.
| Založení | 1724 za Petra I. (za den založení se považuje 12. 12. 1724) |
|---|---|
| Sídlo | Petropavlovská pevnost, budova z let 1798–1806 |
| Názvy | 1914–1924 Petrohradský, 1924–1996 Leningradský mincovní dvůr |
| Mincovní značky | СПБ, СПМ, СПМД, СП, СМ, Л, ЛМД |
| Platinové mince | 3, 6 a 12 rublů, 1828–1845 |
Historie
Petěrburskou mincovnu založil car Petr I. Veliký v roce 1724 jako součást svých reforem modernizace Ruska. Přesun ražby do Petrohradu měl posílit postavení nového hlavního města a vytvořit vzor pro ostatní mincovny. Na rublech z roku 1724 se poprvé objevila zkratka СПБ. Umístění v novém hlavním městě symbolizovalo odklon od staré Moskvy a příklon k Západu. Mincovna sídlí v Petropavlovské pevnosti, kde pro ni v letech 1798–1806 vznikla klasicistní budova.
Za carevny Alžběty Petrovny (1741-1762) dosáhla mincovna uměleckého vrcholu. Vznikaly nádherné zlaté impériály (10 rublů) s detailním portrétem panovnice a dvouhlavou orlicí. V roce 1828 začala petěrburská mincovna jako první na světě razit platinové mince – 3, 6 a 12 rublů z uralské platiny.
V 19. století se mincovna stala centrem ruského mincovnictví. Car Alexandr II. centralizoval výrobu a uzavřel provinční mincovny. Petěrburg razil všechny zlaté a stříbrné mince říše. Za Mikuláše II. vznikaly technicky dokonalé zlaté imperiály s portrétem cara, které patřily k nejkrásnějším mincím Evropy. V roce 1897 zavedl ministr financí Witte zlatý standard a mincovna produkovala miliony zlatých pěti a desetirublovek.
Revoluce 1917 znamenala dramatickou změnu. Prozatímní vláda vydávala papírové bankovky zvané kerenky, po říjnové revoluci začali bolševici razit první sovětské mince. V letech 1923–1924 razila mincovna zlatý červonec pro mezinárodní obchod, se znakem RSFSR a postavou rozsévače. Za Stalina produkovala leningradská mincovna masové série sovětských mincí se srpem a kladivem. Během blokády Leningradu (1941-1944) fungovala mincovna v evakuaci v Krasnokamsku.
Po válce se mincovna vrátila do Leningradu a stala se hlavním producentem sovětských pamětních mincí. V roce 1977 začala ražba olympijských mincí k hrám v Moskvě 1980 – největší numismatický program v sovětských dějinách. Po rozpadu SSSR se mincovna v roce 1996 vrátila k historickému názvu Sankt-Petěrburská. Začala razit moderní ruské rubly a od roku 2006 investiční program Georgij Pobědonosec (Svatý Jiří).
Dnes je Petěrburská mincovna, oficiálně Sankt-Petěrburský mincovní dvůr Goznaku, vedle moskevské jednou ze dvou mincoven Goznaku. Razí pamětní a investiční mince, oběžné mince vyráběla do roku 2013. Mincovna také vyrábí státní vyznamenání a medaile. V Petropavlovské pevnosti stále pracuje; od roku 2024 část areálu zabírá muzejně-výrobní komplex.
Technologie a významné ražby
Jako první na světě razila platinové mince (1828). Mincovní značkou je СПБ (Sankt-Petěrburg), za sovětské éry ЛМД (Leningradský mincovní dvůr), dnes СПМД.
Charakteristické jsou portréty carů a sovětských vůdců, dvouhlavý orel, srp a kladivo, Svatý Jiří zabíjející draka. Specialitou jsou holografické prvky na moderních pamětních mincích a použití barevného smaltu.
Mezi nejvzácnější petěrburské ražby patří platinové 12 rublů Mikuláše I., konstantinovský rubl 1825 (známo osm exemplářů), zlaté 25 rublů 1908, sovětský červonec 1923 a platinové olympijské 150 rublů 1980.
