Savojští

Savojští (italsky Casa Savoia, francouzsky Maison de Savoie) byli jednou z nejstarších evropských královských dynastií, která vládla v Savojsku, Piemontu, Sardinii a později sjednocené Itálii od 11. století až do roku 1946. Z numismatického hlediska vytvořili významný mincovní systém, který se vyvinul ze středověkých savojských denárů přes piemontské scuda až po liru sjednocené Itálie, zanechávajíce bohaté mincovní dědictví dokumentující jejich vzestup od hrabat k císařům.

Historie

Mincovní práva získali Savojští poprvé za Humberta I. Bělorukého (1003-1047), zakladatele dynastie. První doložené savojské mince razil Amadeus III. (1103-1148) v mincovně Susa - byly to stříbrné denáry s křížem a nápisem SECUSIA. Tyto rané ražby následovaly karolínský vzor a obíhaly především v alpských průsmycích kontrolovaných dynastií.

Významný rozvoj nastal za Amadea V. Velikého (1285-1323), který získal titul říšského vikáře a právo razit zlaté mince. Jeho zlaté florény podle florentského vzoru nesly savojský erb - bílý kříž v červeném poli. Zavedl také grossi - těžké stříbrné mince, které se staly páteřní měnou savojského obchodu. Mincovny v Chambéry, Turíně a Nyon produkovaly kvalitní ražby.

V 15. století Amadeus VIII. (1391-1440), který se stal vzdoropapežem Felixem V., provedl mincovní reformu. Zavedl těžký teston s vlastním portrétem - první renesanční portrétní minci v Alpách. Jeho zlaté dukáty s motivem Zvěstování Panně Marii patřily k nejkrásnějším evropským mincím. Získání titulu vévodů (1416) se promítlo do bohatší ikonografie.

Přesun těžiště moci do Piemontu za Emanuela Filiberta (1553-1580) znamenal novou éru. Turínská mincovna se stala hlavním centrem produkce. Byly zavedeny scuda podle španělského vzoru a talleri pro mezinárodní obchod. Technicky vyspělé mincovní stroje z Augsburgu umožnily masovou produkci jednotné kvality.

Získání Sardinie (1720) a královského titulu pro Viktora Amadea II. přineslo rozšíření mincovního systému. Sardinské mincovny v Cagliari a Sassari razily specifické nominály - realy a cagliaresy. Kontinentální scudo sabaudo obsahoval 26,4 gramu stříbra a stal se mezinárodně uznávanou měnou. Zlaté dopie (doppie) konkurovaly francouzským louisům d'or.

Napoleon dočasně ukončil savojskou ražbu, když anektoval Piemont (1798-1814). Po restauraci Viktor Emanuel I. obnovil mincovní systém, ale musel čelit ekonomickým problémům. Karel Albert (1831-1849) provedl reformu zavedením nové liry o hodnotě 5 gramů stříbra 900/1000. Tento systém se stal základem italské měny.

Viktor Emanuel II. (1849-1878) jako první král sjednocené Itálie (1861) rozšířil savojský mincovní systém na celý poloostrov. Italská lira podle piemontského vzoru nahradila desítky lokálních měn. Savojský erb zůstal na mincích až do pádu monarchie 1946. Poslední král Umberto II. vládl pouhých 34 dní, jeho mince jsou extrémně vzácné.

Mincovní systém a významné ražby

Středověký savojský systém byl založen na stříbrném denáru děleném na 12 piccoli. Grosso se rovnal 12 denárům. Od 14. století existoval zlatý florin (fiorino) v hodnotě 12 grossi. Tento systém s modifikacemi fungoval až do napoleonských válek. Bílý teston (bianco) zavedený v 15. století obsahoval 9,5 gramu stříbra.

Novověký systém 17.-18. století používal scudo d'argento (26,4 g stříbra) dělený na 6 lir. Zlatá doppia obsahovala 6,6 gramu zlata. Existovala složitá hierarchie nominálů - ducatone, mezzo scudo, quarto di scudo, lira, soldi. Sardinské varianty měly odlišné hodnoty kvůli různé ceně drahých kovů na ostrově.

Moderní decimální systém Karla Alberta (1831) stanovil: 1 lira = 100 centesimi. Marengo - zlatá 20lirová mince (6,45 g zlata 900/1000) - se stala italským ekvivalentem napoleonu. Stříbrné 5 liry obsahovaly 25 gramů stříbra. Po sjednocení byly zachovány nominály, ale s jednotným designem pro celou Itálii.

Zajímavosti

• Savojský kříž na mincích inspiroval design švýcarské vlajky - Švýcaři bojovali jako žoldnéři pro Savojské
• Viktor Emanuel III. byl vášnivý numismatik - jeho sbírka 80 000 mincí je dnes v Palazzo Massimo v Římě
• Poslední savojská mince - 5 lir Umberta II. z roku 1946 - existuje pouze 1000 kusů
• Fert - záhadné savojské motto na mincích - dosud nemá jednoznačný výklad, možná "Fortitudo Eius Rhodum Tenuit"
• Zlaté 100 liry z roku 1925 s fasces jsou jediné fašistické mince s portrétem krále
• Savojská dynastie vyrazila celkem mince v 87 různých mincovnách během své vlády