Stamenon

Stamenon byla pozdně byzantská měděná mince ražená především v 11. až 12. století. Název pochází z řeckého stamenon označujícího pevnou nebo standardní jednotku. Pro numismatiku je stamenon významný jako pokus o stabilizaci bronzového mincovnictví během období měnových krizí a jako předchůdce tetarteronu v komnenovském systému.

Historie

Stamenon se objevil v polovině 11. století jako reakce na kolaps tradičního byzantského bronzového systému. Starý follis ztratil většinu své hodnoty a váhy, což vytvořilo potřebu nového stabilního nominálnu. Stamenon vážil původně kolem 7 gramů mědi při průměru 25 až 27 milimetrů. Na líci nesl bustový portrét Krista nebo Panny Marie, na rubu císaře v ceremonálním oděvu. Absence hodnotového označení odlišovala stamenon od starších nominálů.

Za Konstantina X. Duky a Romana IV. Diogena v 60. letech 11. století byl stamenon hlavní bronzovou mincí. Kvalita ražby byla překvapivě vysoká vzhledem k celkové krizi říše. Konstantinovy stamenony s Kristem Antifonetem patří k umělecky nejkvalitnějším byzantským bronzovým mincím. Romanovy stamenony s dvojitým křížem dokumentují jeho vojenské ambice před katastrofou u Mantzikertu v roce 1071.

Michael VII. Dukas a Nikéforos III. Botaneiatés razili stamenony ve velkém množství pro financování občanských válek. Váha však postupně klesala na 4 až 5 gramů a kvalita ražby se zhoršovala. Tyto pozdní stamenony často nesly zjednodušené motivy a nečitelné nápisy. Masová produkce vedla k inflaci a dalšímu znehodnocení bronzové měny. Archeologické nálezy dokládají, že stamenony byly často odmítány v obchodě.

Alexios I. Komnenos během své měnové reformy v roce 1092 fakticky zrušil starý systém včetně stamenonu. Nový tetarteron částečně nahradil funkci stamenonu, ale s jiným hodnotovým zařazením. Název stamenon se ještě objevuje v byzantských textech 12. století jako archaické označení pro bronzovou minci. Stamenon dokumentuje přechodné období mezi klasickým byzantským a komnenovským měnovým systémem.

Vlastnosti a typy stamenonu

Stamenon měl charakteristické vlastnosti odlišující ho od současných follisů a pozdějších tetarteronů. Absence hodnotového označení byla záměrná - hodnota měla být garantována váhou a kvalitou. Ikonografie kombinovala náboženské a císařské motivy v nové syntéze. Kristus Emmanuel nebo Panna Marie Nikopoios na líci představovali duchovní autoritu. Císař s labarum nebo globem symbolizoval světskou moc.

Existovalo několik variant stamenonu podle období a mincovny. Konstantinopolské stamenony měly propracovanější detaily než provinciální ražby. Některé stamenony nesly řecké nápisy, jiné byly anepigrafní. Váha a průměr se postupně snižovaly, od 7 gramů na počátku po 3 gramy na konci. Kvalita mědi také klesala, pozdní stamenony obsahovaly vysoký podíl olova. Přechodné typy mezi stamenonem a tetarteronem dokumentují postupnou transformaci systému.

Zajímavosti

• Stamenon byl jedinou byzantskou bronzovou mincí bez jakéhokoliv hodnotového označení
• Některé stamenony Konstantina X. váží přes 10 gramů, nejtěžší byzantské bronzy 11. století
• Normanští dobyvatelé jižní Itálie razili napodobeniny byzantských stamenonů
• Stamenon s Kristem Chalkitem byl považován za amulet proti moru
• Masový nález 5000 stamenonů v Aténách dokládá jejich bezcennost
• Poslední stamenony byly tak špatně vyražené, že vypadají jako neidentifikovatelné bronzové kotouče