Triens

Triens byla římská bronzová mince v hodnotě třetiny asu, tedy čtyř uncií. Název pochází z latinského tres znamenajícího tři, mince tvořila důležitou součást republikánského bronzového systému. Pro numismatiku je triens významný jako doklad propracovaného duodecimálního dělení římské měny a její schopnosti uspokojit různé úrovně ekonomických transakcí.

Historie

Triens vznikl jako součást systému aes grave v rané římské republice kolem roku 280 před naším letopočtem. Původní litý triens vážil čtyři uncie, tedy třetinu librálního asu váženého 327 gramů, což činilo přibližně 109 gramů. Na líci nesl hlavu bohyně Minervy s helmou, na rubu příď lodi se čtyřmi tečkami označujícími hodnotu čtyř uncií. Minerva jako bohyně moudrosti a řemesel symbolizovala důležitost této mince pro řemeslníky a obchodníky.

S postupnou redukcí váhy asu se úměrně snižovala i váha triensu. Po přechodu na ražené mince kolem roku 211 před naším letopočtem vážil triens pouze 13 gramů při unciálním standardu. Zachoval si však své denominační označení čtyřmi tečkami a ikonografii s Minervou. V období pozdní republiky byla ražba triensu nepravidelná, objevoval se pouze při větších emisích bronzových mincí nebo během mimořádných ekonomických opatření.

V císařském období byl triens ražen sporadicky, především za Augusta a Tiberia jako součást reformy bronzového oběživa. Císařské trienty nesly portrét panovníka nebo člena císařské rodiny na líci a různé propagandistické motivy na rubu. Germanicus a Drusus byli často zobrazováni na trientech jako následníci trůnu. Kvalita ražby císařských trientů byla obecně nižší než u větších bronzových nominálů.

Od poloviny 1. století našeho letopočtu ražba triensu prakticky ustala. Inflace a změny v ekonomické struktuře učinily tak malý nominál neekonomickým pro výrobu. Poslední známé trienty pocházejí z doby Hadriána kolem roku 120. Triens dokumentuje vývoj římského bronzového mincovnictví od těžkých litých kusů k lehkým raženým mincím a postupný zánik malých nominálů s ekonomickými změnami.

Vlastnosti a použití triensu

Triens měl specifické místo v římském měnovém systému jako prostřední bronzový nominál. Poskytoval vhodnou jednotku pro platby větší než quadrans, ale menší než semis. S průměrem 20 až 22 milimetrů u ražených exemplářů byl snadno rozlišitelný od ostatních nominálů. Čtyři tečky nebo značka IIII umožňovaly identifikaci i negramotným uživatelům. Minervin portrét odlišoval triens od ostatních bronzových mincí s různými božstvy.

V ekonomickém životě sloužil triens pro běžné tržní transakce střední hodnoty. Za triens bylo možné koupit denní dávku obilí, džbán levného vína nebo vstup do levnějších lázní. Řemeslníci často účtovali drobné práce v triensech. Archeologické nálezy triensů na tržištích a v dílnách dokládají jejich praktické použití. Relativní vzácnost triensů v pokladech naznačuje, že byly aktivně používány v oběhu, ne hromaděny.

Zajímavosti

• Minerva na triensu držela kopí a štít, symboly ochrany řemeslné výroby
• Triens byl jedinou republikánskou mincí zobrazující ženské božstvo kromě Romy
• Některé trienty Caliguly nesly jeho sestry jako Tři grácie
• Výraz triens se používal i pro třetinu dědictví v římském právu
• Lité trienty byly tak těžké, že se používaly i jako závaží
• Falzátoři zřídka padělali trienty kvůli nízkému zisku