Velká Baňa
Velká Baňa (maďarsky Nagybánya, rumunsky Baia Mare, latinsky Rivulus Dominarum) je historické hornické město v severozápadním Rumunsku, které bylo od středověku jedním z nejvýznamnějších center těžby zlata a stříbra v Uherském království. Mincovna ve Velké Bani razila mince pro uherské krále od 15. století a působila zde až do roku 1864 s mincovní značkou N.B. nebo G.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1327, kdy král Karel I. Robert zmiňuje osadu pod názvem Zazarbánya. Latinský název Rivulus Dominarum („Potok paní" či „Asszonypataka" maďarsky) odkazoval na středověký ženský klášter, který stál na území dnešního města. Král Ludvík I. Veliký udělil městu privilegia roku 1347 a 1376, přičemž druhá listina upravovala i podmínky těžby drahých kovů.
Skutečný rozmach města nastal po roce 1411, kdy zde začala působit královská mincovna. Za vlády Zikmunda Lucemburského bylo město uděleno jako léno srbskému despotovi Štěpánovi Lazarevićovi. Později přešlo do rukou Jana Hunyadiho, který zde vybudoval městský palác dodnes stojící na hlavním náměstí. Za vlády Matyáše Korvína dosáhla těžba zlata ve Velké Bani vrcholu – město produkovalo více než polovinu veškerého zlata v Uherském království.
Roku 1551 připadlo město Habsburkům pod vládou Ferdinanda I. Pronájem dolů soukromým podnikatelům vedl k úpadku těžby, která se obnovila až za sedmihradského knížete Gabriela Bethlena, jenž roku 1620 pronajal doly přímo městu. V mincovně se razila většina sedmihradských peněz. Rakouské úřady roku 1748 zřídily ve městě ředitelství Vrchního hornictví (Superior Mining). Mincovna ukončila činnost roku 1864.
Mincovna Velká Baňa
Mincovna ve Velké Bani patřila k významným ražebním závodům habsburské monarchie. Její produkce zahrnovala především zlaté a stříbrné mince pro uherskou část monarchie. Mincovní značka N.B. (zkratka pro Nagybánya) se objevuje na ražbách od konce 18. století, od roku 1850 byla nahrazena písmenem G.
Za vlády Františka Josefa I. patřila velkobaňská mincovna spolu s Vídní, Kremnicí, Prahou (do 1857), Karlovým Bělehradem, Milánem, Benátkami a Záhřebem k aktivním ražebním závodům monarchie. Razily se zde uherské forinty, krejcary a dukáty. Kvalita místního zlata z okolních dolů byla vysoce ceněna pro svou ryzost.
Po ukončení mincovní činnosti roku 1864 pokračovala těžba zlata v okolí města až do nedávné doby. Roku 2000 se Velká Baňa stala smutně proslulou kvůli havárii kyanidové nádrže, která způsobila rozsáhlé znečištění řeky Tisy. Město je dnes známé také díky umělecké kolonii založené roku 1896, která významně ovlivnila vývoj maďarského a rumunského malířství.
Zajímavosti
- Gotický kostel sv. Štěpána ve Velké Bani měl unikátní dvouhlavňovou konstrukci; dochovala se pouze 40 metrů vysoká Štěpánská věž, symbol města.
- Jan Hunyadi nechal ve městě vystavět palác, který stojí na hlavním náměstí dodnes.
- Velkobaňský rodák Jan Bánfihunyadi se stal profesorem na londýnské Gresham College a proslul jako významný alchymista.