Vídeň

Vídeň byla po více než 800 let hlavním centrem habsburského a rakouského mincovnictví, jehož mincovna založená ve 12. století určovala měnové standardy pro celou střední Evropu. Vídeňská mincovna (Münze Österreich) vytvořila ikonické ražby jako tereziánský tolar a dukát či moderní Vídeňský filharmonik, které se staly symbolem kvality a stability. V numismatice představuje vídeňská produkce vrchol mincovního umění od středověku po současnost.

Historie

Počátky vídeňského mincovnictví sahají do roku 1194, kdy vévoda Leopold V. Babenberský založil mincovnu po zaplacení výkupného za anglického krále Richarda Lví srdce. Za 50 000 marek stříbra, které Leopold získal, nechal razit první vídeňské feniky (Wiener Pfennige) s orlicí a jezdcem. Tyto stříbrné mince se staly základem rakouského měnového systému a byly uznávány v celém podunajském prostoru.

Po vymření Babenberků získali Vídeň Habsburkové v roce 1278. Rudolf I. Habsburský přenesl hlavní mincovnu z Vídně Nového Města do samotné Vídně a zahájil ražbu vídeňských feniků s habsburským lvem. Ve 14. století za vlády Albrechta II. (1330-1358) byla vídeňská mincovna rozšířena a modernizována. Začala ražba prvních grošů podle italského vzoru.

Zásadní význam získala Vídeň za Ferdinanda I. (1521-1564), který ji učinil hlavní mincovnou monarchie. V roce 1524 zde byly vyraženy první zlaté dukáty s portrétem panovníka. Ferdinand zavedl jednotný mincovní řád pro všechny habsburské země, čímž Vídeň získala centrální postavení. Mincovna byla přestěhována do Winterova paláce poblíž Hofburgu.

Zlatá éra nastala za Marie Terezie (1740-1780), která provedla zásadní měnovou reformu. Zavedení konvenční měny v roce 1753 ustanovilo vídeňský standard pro celou monarchii. Tereziánský tolar z roku 1780 se stal nejrozšířenější obchodní mincí světa - dodnes se razí s původním letopočtem. Vídeňská mincovna v této době zaměstnávala přes 200 specialistů a byla technologicky nejvyspělejší v Evropě.

V 19. století prošla mincovna průmyslovou modernizací. V roce 1835 byla přestěhována do nové budovy v Heumarktu navržené architektem Paulem Sprengerem. Zavedení parních strojů zvýšilo kapacitu na 100 milionů mincí ročně. Vídeň razila mince pro celou monarchii včetně Uher, Čech, Haliče a Lombardie-Benátska.

Po rozpadu monarchie v 1918 se vídeňská mincovna stala Rakouskou státní mincovnou. Přežila hospodářskou krizi, anšlus i druhou světovou válku. V roce 1989 byla přeměněna na akciovou společnost Münze Österreich AG, jejímž jediným akcionářem je Rakouská národní banka.

Moderní éru zahájil Vídeňský filharmonik v roce 1989 - první evropská investiční mince z čistého zlata. S prodejem přes 20 milionů uncí se stal nejúspěšnější evropskou zlatou mincí. V roce 2002 vídeňská mincovna vyrazila první eurové mince a zavedla nejmodernější bezpečnostní technologie včetně hologramů a mikrogravírování.

Významné ražby a technologie

Nejslavnější vídeňskou ražbou je Maria-Theresien-Taler (MTT) z roku 1780. Tato stříbrná mince o váze 28,0668 gramů s ryzostí 833/1000 se razí dodnes s původním letopočtem. Odhaduje se, že bylo vyraženo přes 800 milionů kusů. MTT sloužil jako oficiální platidlo v Africe a Arábii až do 20. století.

Vídeňské dukáty představují vrchol zlatnického umění. Jednodukát o váze 3,49 gramu zlata 986/1000 se razí od roku 1612 s minimálními změnami designu. Čtyřdukát s orlem je považován za nejkrásnější evropskou zlatou minci. Speciální 100dukátové medaile z 18. století patří k nejcennějším numismatickým předmětům.

Vídeňský filharmonik (Wiener Philharmoniker) představuje moderní úspěch. Zlatá verze (999,9/1000) v nominálech od 1/10 do 1 unce zobrazuje varhany Zlatého sálu a orchestrální nástroje. Stříbrná verze (999/1000) a platinová varianta rozšířily nabídku. V roce 2004 byla vyražena největší zlatá mince světa - 1000uncový Filharmonik o průměru 37 cm.

Technologicky vídeňská mincovna vždy patřila ke špičce. V 18. století jako první v Evropě používala válcovací stroje na přípravu střížků. Od roku 1830 využívala parní lisy Uhlhornova typu s kapacitou 60 úderů za minutu. Současná výroba používá CNC rytí, laserové gravírování a elektroerozivní obrábění pro výrobu razidel.

Zajímavosti

• Vídeňská mincovna vlastní největší sbírku historických razidel na světě - přes 50 000 kusů od 12. století
• Tereziánský tolar z roku 1780 byl v Etiopii zákonným platidlem až do roku 1945
• V roce 2004 vyrobila Vídeň největší zlatou minci světa - Big Phil váží 31,1 kg a má hodnotu přes 4 miliony eur
• Nacisté v letech 1940-1945 razili ve Vídni falešné britské libry v rámci operace Bernhard
• Vídeňská mincovna je jediná na světě, která nepřetržitě razí tutéž minci 240 let (MTT)
• Ročně mincovna spotřebuje 400 tun zlata a 2000 tun stříbra pro investiční programy