Vroubkování

Vroubkování je úprava hrany mince řadou drobných rýh, které se střídají s úzkými poli. Je to nejběžnější úprava hrany. U moderních mincí vznikají vtlačením střížku do kruhu při ražbě a jejich počet je u nominálu pevný. Původně měly ztížit okrajování mincí z drahých kovů, dnes chrání proti padělání.
| Co to je | hrana mince, na které se střídají drobné rýhy s úzkými poli |
|---|---|
| Jak vzniká | u moderních mincí vtlačením střížku do kruhu při ražbě; hranu střížku předem zaoblí rolování |
| Počet vroubků | u moderních nominálů přesně stanoven, jiný počet může prozradit padělek |
| Původní účel | ztížit okrajování mincí z drahých kovů |
| Dnešní účel | ochrana proti padělání, rozlišení nominálů hmatem |
| Zvláštní varianta | vroubkovaná hrana s rýhou, do které je vrolován perlovec |
| Příklad z české produkce | pamětní mince ČNB vydávané ve dvou provedeních: běžná kvalita zpravidla s vroubkovanou hranou, špičková kvalita (proof) s hladkou hranou |
Historie
Ručně ražené mince měly nepravidelný okraj, a tak se z nich dal nepozorovaně ubírat drahý kov; vznikala tak okrojená mince. Pevně daná podoba hrany měla takový zásah prozradit.
Ve Francii doplnil v 16. století inženýr Aubin Olivier ražební lis o dělený kruh. Kov se při úderu roztlačil do kruhu a hrana dostala vroubky, ornament nebo nápis současně s obrazem líce a rubu. Postup byl nákladný, protože horní razidlo často naráželo do kruhu a poškozovalo se, a Francie se roku 1585 vrátila k ražbě kladivem. V Anglii prosazoval označování hrany proti okrajování Peter Blondeau, inženýr pařížské mincovny, kterého do Londýna povolali roku 1649 a znovu roku 1661 za krále Karla II. Stuarta.
Vroubkování si ponechaly i oběžné mince z obecných kovů. Evropská komise u eurových mincí uvádí, že vroubkované hrany usnadňují nevidomým rozpoznat hodnotu mince hmatem.
Vroubky jako poznávací znak
Jiný počet vroubků než u pravého kusu téhož nominálu může prozradit padělek, proto kontrola hrany patří k určení pravosti. Česká národní banka u pamětních stříbrných a zlatých mincí vydávaných ve dvou provedeních uvádí u jednotlivých emisí, že se běžné a špičkové provedení liší povrchovou úpravou a hranou: běžná kvalita má zpravidla hranu vroubkovanou, špičková hladkou, například u dvousetkoruny k 200. výročí narození Jana Pernera z roku 2015 s vlysem ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *.
Před ražbou se hrana střížku v moderní mincovně zaoblí valivým tlakem v rolovacím stroji, roliérce, a teprve potom ji při ražbě vroubkuje kruh. U některých mincí se vroubkování kombinuje s hladkými úseky nebo s nápisem.
