Vyšehrad

Vyšehrad a jeho mincovna představují významnou kapitolu raně středověkého českého mincovnictví, kdy na tomto strategickém místě nad Vltavou fungovala jedna z nejstarších českých mincoven od konce 10. století. Vyšehradská mincovna razila denáry s charakteristickým jménem lokality v různých tvarech a představovala alternativu k pražské mincovně. V numismatice jsou vyšehradské ražby cenné pro svou rozmanitost typů a dokumentaci vývoje českého mincovnictví na přelomu 10. a 11. století.

Historie

Počátky vyšehradské mincovny jsou předmětem odborných diskusí mezi numismatiky. Tradiční datování podle G. Skalského a J. Háskové klade založení mincovny do doby vlády knížete Boleslava II. (972-999), konkrétně k roku 992. Pro toto datování však neexistují konkrétní důkazy a jde spíše o hypotetické určení založené na analýze mincovních nálezů.

Alternativní teorii předložil numismatik Z. Petráň, který na základě rozboru denárů předpokládá, že mincovna vznikla již někdy v polovině 80. let 10. století. Tato datace by znamenala, že vyšehradská mincovna byla založena ještě za vlády Boleslava II., ale o několik let dříve, než se tradičně uvádí. Vyšehrad jako opevněné hradiště existoval již před vznikem mincovny a poskytoval ideální podmínky pro bezpečnou ražbu mincí.

Na Vyšehradě je prokázána činnost dvou mincmistrů, jejichž jména jsou dochována na denárech z této mincovny. Prvním byl Noc (NOC), druhým Zanta (ZANTA, možná také čteno jako Santa). Tato jména představují vzácný doklad organizace mincovní výroby, kdy mincmistři měli právo označovat ražby vlastním jménem jako zárukou kvality.

Pro vyšehradské denáry frízského a ethelredského typu jsou charakteristické některé specifické znaky. Jedním z nich je samotné jméno mincovny v různých tvarech a koruptelách - WISEG, VVISEGRAD, VSEGRAD, CIVITAS, VAISGRAD, VSIGZ. Objevují se také zkratky RAT, VISSEGRAD, případně VSGRA, VIS, VSGR a další varianty. Tato rozmanitost nápisů svědčí o různých razičích a možná i o postupném vývoji psané podoby jména.

Dále jsou na některých denárech občas slovní tvary BOZE, IEAN, IAN, IEAH (Bože, resp. Jan) připomínající staroslověnštinu, jejichž původ je vysvětlován podle legend předpokládanou slovanskou liturgií na Vyšehradě, jak uvádí J. Hásková. Tato hypotéza naznačuje možnou souvislost s cyrilometodějskou tradicí, která mohla na Vyšehradě přežívat.

Za vlády Boleslava III. (999-1002, 1003) byla mincovna v činnosti a razila denáry typu kaplice-kříž a typ kříž-kříž (tzv. chodovlický typ). Tyto typy jsou známé z významného nálezu v Chodovlicích a představují důležitý doklad kontinuity mincovní výroby v bouřlivém období přelomu tisíciletí.

Po meziválečí 1002-1003, během kterého ražba denárů zřejmě neustala (denáry typu ruka-kaplice a kříž-kaplice), byl posledním panovníkem razícím mince na Vyšehradě kníže Jaromír (1004-1012, 1033-1034). Na jednom jeho vyšehradském denáru se objevuje jméno ZENSA, považované za dalšího možného mincmistra.

Konec vyšehradské mincovny je kladen do roku 1012, kdy se vlády v zemi ujal Jaromírův mladší bratr Oldřich (1012-1033, 1034). Za jeho vlády byla mincovní výroba centralizována do Prahy a vyšehradská mincovna ukončila svou činnost. Problematika vyšehradských denárů není doposud dořešena a má řadu nejasností, zejména pokud jde o přesnou chronologii a atribuci jednotlivých typů.

Vyšehradská kapitula a pozdější ražby

V roce 1070 byla na Vyšehradě Vratislavem II. (1061-1092) založena královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla, která měla od svého vzniku až do husitských válek mimořádné postavení v české církvi. Kapitula byla exemptní, tedy vyňatá z pravomoci pražského biskupa a podřízená přímo papeži.

Od 17. do sklonku 19. století vydávali vyšehradští probošti se svolením panovníka vlastní intronizační medaile a žetony. Tyto pamětní ražby však nebyly vyráběny na Vyšehradě, ale v mincovně Praha nebo ve Vídni. Představovaly prestižní symboly moci vyšehradských proboštů a jejich výjimečného postavení v církevní hierarchii.

Intronizační medaile obvykle nesly portrét probošta, vyšehradský znak a latinské nápisy zdůrazňující jeho hodnost. Žetony sloužily jako reprezentativní dary při slavnostních příležitostech. Tyto ražby představují zajímavou kapitolu české barokní a klasicistní medailérské tvorby.

Zajímavosti

• Vyšehradská mincovna byla pravděpodobně druhou nejstarší mincovnou v Čechách po Praze
• Jméno mincmistra Noc je jedno z nejneobvyklejších v české numismatice
• Některé vyšehradské denáry obsahují staroslověnské nápisy - unikát v českém mincovnictví
• Nález v Chodovlicích z roku 1928 obsahoval přes 1000 denárů, včetně vyšehradských ražeb
• Vyšehradská kapitula měla právo razit medaile 800 let po zániku původní mincovny
• Název CIVITAS na některých denárech naznačuje, že Vyšehrad byl považován za samostatné město