1000 koruna
1000 koruna je česká bankovka o rozměrech 158 × 74 mm s portrétem historika Františka Palackého na líci a arcibiskupským zámkem v Kroměříži na rubu. Autorem výtvarného návrhu je grafik Oldřich Kulhánek, který navrhl celou současnou řadu českých bankovek. Dnešní vzor je v oběhu od roku 2008.
| Rozměry | 158 × 74 mm |
|---|---|
| Líc | František Palacký a lipová ratolest |
| Rub | orlice a arcibiskupský zámek v Kroměříži |
| Autor návrhu | Oldřich Kulhánek |
| Současný vzor v oběhu od | 1. dubna 2008 |
Historie
Tisícikoruna byla u nás vždy především bankovkou – nominál je příliš vysoký na to, aby se razil v kovu, s výjimkou pamětních ražeb. Objevuje se od dob Rakouska-Uherska přes všechny podoby československého státu až po dnešní Českou republiku a pokaždé patřila k nejvyšším běžným platidlům.
Sběratelsky nejzajímavější jsou zlomová období. Rakousko-uherské tisícikoruny se roku 1919 okolkovaly při vzniku československé měny; podobný zásah přišel znovu roku 1993 při rozdělení federace. Kolkované bankovky obou období jsou vděčným dokladem toho, jak rychle a jednoduše se dá oddělit měna jednoho státu od druhého.
Zvlášť sledované jsou emise první republiky, kde se na návrzích podíleli přední výtvarníci té doby, a bankovky protektorátu i poválečného období, u nichž se měnily texty i státní symboly podle politických poměrů. Tisícikoruna přitom nikdy nebyla běžným platidlem v kapse – po většinu století odpovídala měsíčnímu příjmu.
Dnešní vzor navrhl Oldřich Kulhánek, grafik a ilustrátor, který je autorem všech českých bankovek v oběhu. Palacký na líci odkazuje k obrození, zámek v Kroměříži na rubu k roku 1848, kdy tam zasedal říšský sněm. Bankovka prošla několika aktualizacemi ochranných prvků; vzor platný dnes je v oběhu od 1. dubna 2008.
Co u bankovek určuje cenu
U papírových platidel rozhoduje stav mnohem přísněji než u mincí. Bankovka bez jediného přehybu, s ostrými rohy a původní tuhostí papíru má násobně vyšší hodnotu než tentýž kus, který prošel peněženkou. Jediný záhyb uprostřed dokáže cenu srazit o polovinu.
Druhým činitelem je série a pořadové číslo. Sběratelé vyhledávají nízká čísla, souvislé sekvence a takzvané zajímavé kombinace; u novějších emisí se cení i neporušené svazky přímo z banky. U starších bankovek hraje roli série, protože některé byly vydány v mnohem menším množství než jiné.
Třetí věcí jsou specimeny a neplatné emise – vzorové bankovky s přetiskem, které nikdy neobíhaly, a bankovky připravené, ale nevydané. Právě ty patří u české a československé notafilie k nejdražším položkám. U dražších kusů se vyplatí kupovat s doloženým původem, protože přetisky se dají napodobit.
