12 krejcar
12 krejcar (dvanáctikrejcar) představoval stříbrnou minci vážící 4,66 gramů, kterou českým zemím přinesla mincovní instrukce stavovského direktoria ze dne 15. června 1619. Tento nominál sdílel základní designové prvky s dvacetičtyřkrejcarem a stal se důležitým platidlem krátkého, ale dramatického období českých dějin.
Historie
Zavedení 12 krejcaru přímo souviselo s českým stavovským povstáním a snahou o vytvoření samostatného měnového systému nezávislého na Habsburcích. Mincovní instrukce z 15. června 1619 ustanovila tento nominál jako polovinu dvacetičtyřkrejcaru, čímž vytvořila logickou strukturu stříbrného oběživa pro potřeby válečné ekonomiky.
První emise vznikaly v českých mincovnách ještě roku 1619. Pražská mincovna zahájila výrobu pod vedením Benedikta Hübmera, kutnohorská produkce probíhala pod správou Šebestiána Hölzla, v Jáchymově razil v letech 1619-1620 mincmistr Kryštof Lengenfelder. Design následoval vzor dvacetičtyřkrejcaru - český lev na aversu, koruna na reversu.
Na Moravě získal 12 krejcar specifickou podobu. Místo českého lva nesla lícní strana moravskou šachovnicovou orlici, rubová strana zobrazovala jehlan obtočený vinnou révou, identický s motivem dvacetičtyřkrejcaru. Moravské ražby vznikaly v Brně 1619-1620 pod vedením Hanse Petze a v Olomouci 1619-1620, kde působil Kryštof Cantor, později nahrazený Benediktem Zwirnerem.
"Zimní král" Fridrich Falcký (1619-1620) pokračoval v emisi 12 krejcarů již se svým portrétem. Praha vyrobila ročník 1620 pod mincmistrem Pavlem Škrétou, Kutná Hora téhož roku pod vedením Šebestiána Hölzla. Tyto ražby s podobiznou nešťastného krále představují dnes vzácné numismatické památky na krátkou protestantskou vládu.
Po bitvě na Bílé hoře převzalo kontrolu nad mincovnictvím konsorcium vedené Hansem de Witte. V rámci kiperové inflace povolilo Ferdinand II. ražbu drasticky znehodnocených 12 krejcarů v Praze (1621, Hübmer) a Kutné Hoře (1621, Hölzl). Tyto nekvalitní mince vážily pouhých 2,09 gramů s minimálním obsahem stříbra, což představovalo více než 50% redukci původní hmotnosti.
Měnová reforma - kaláda z roku 1623 - znamenala konec 12 krejcarů na dlouhých 172 let. Zavedení "mince dobrého zrna" vyžadovalo odstranění všech znehodnocených nominálů z oběhu. Dvanáctikrejcar jako symbol měnového chaosu počátku třicetileté války nebyl obnoven.
Nečekaný návrat přišel až instrukcí z 20. dubna 1795, kdy císař František II. (1792-1835) obnovil ražbu stříbrných dvanáctikrejcarů v pražské mincovně. Jediný ročník 1795 vyrobil mincmistr Ignác Kendler s hmotností 4,64 gramů. Design byl modernizován - portrét císaře na aversu, říšský orel s hodnotovým označením na reversu.
Existence obnovených 12 krejcarů byla krátká. Výnosem z 15. srpna 1801 František II. definitivně ukončil jejich ražbu. Důvodem byla probíhající měnová reforma a přechod na nový systém nominálů. Dvanáctikrejcar již nikdy nebyl v českých zemích obnoven, čímž skončila historie tohoto specifického nominálu.
Technické parametry a ekonomický význam
Standardní 12 krejcar z let 1619-1620 vážil 4,66 gramů při obsahu stříbra odpovídajícím tehdejším standardům. Kiperové ražby z roku 1621 s váhou 2,09 gramů představovaly extrémní příklad měnové degradace. Obnovený dvanáctikrejcar z roku 1795 měl 4,64 gramů při standardní ryzosti.
Hodnota 12 krejcaru představovala pětinu zlatníku nebo dvě třetiny šestkrejcaru. V systému drobného oběživa tvořil praktický mezičlánek mezi malými a středními nominály. Jeho kupní síla odpovídala přibližně polovině denní mzdy nekvalifikovaného dělníka.
Z numismatického hlediska jsou nejcennější ražby Fridricha Falckého a kvalitní exempláře z roku 1619. Moravské varianty s orlicí představují regionální specialitu. Jediný ročník 1795 je paradoxně nejdostupnější díky velkému nákladu.
Zajímavosti
- Moravský 12 krejcar s vinnou révou nesl symboliku "Tvou jednotou kvetu" - vyjádření podpory českému povstání
- Fridrich Falcký stihl vyrazit 12 krejcary během pouhých 13 měsíců své vlády
- Kiperové 12 krejcary z roku 1621 obsahovaly tak málo stříbra, že plavaly na vodě
- Mezi ražbami 1621 a 1795 leží 174 let - nejdelší přerušení v historii českého nominálu
- Některé exempláře z roku 1619 nesou dvojráz - svědectví spěchu při přípravě povstání
- František II. zrušil dvanáctikrejcar po pouhých 6 letech - jeden z nejkratších životů habsburské mince