24 krejcar
24 krejcar (dvacetičtyřkrejcar) je stříbrná mince, kterou v Čechách zavedla měnová reforma stavovského direktoria roku 1619. Podle mincovního řádu vážil 7,97 g při ryzosti 625/1000. Razil se v letech 1619–1624 za stavů, Fridricha Falckého a Ferdinanda II., naposledy jediným ročníkem 1800.
| Zaveden | mincovní instrukcí stavovského direktoria z 15. června 1619 |
|---|---|
| Kov | stříbro |
| Hmotnost a ryzost podle řádu 1619 | 7,97 g, 625/1000 |
| Stavovské mincovny v Čechách | Praha, Kutná Hora, Jáchymov (1619–1620) |
| Moravská ražba | Olomouc, 1619–1620, moravská orlice |
| Ražby Fridricha Falckého | Praha, Kutná Hora, Jáchymov, Opava, Olešnice |
| Kiprová mince | Ferdinand II., 1621–1624 |
| Poslední ražba | 1800, František II., Praha, nápis 24 KREUTZER ERBLAENDISCH |
Historie
24 krejcar byl v Čechách zaveden měnovou reformou stavovského direktoria, konkrétně mincovní instrukcí z 15. června 1619. Podle mincovního řádu z téhož roku vážil 7,97 g při ryzosti 625/1000 a měl průměr 30–31 mm. Na jedné straně nese českého lva s heslem IN DEO FORTITVDO a číslicí hodnoty 24, na druhé korunu, pod ní letopočet a opis MONETA REGNI BOHEMIAE, do něhož se vkládala mincmistrovská značka.
V českých mincovnách byl 24 krejcar ražen českými stavy v Praze roku 1619 (mincmistr B. Hübmer) a roku 1620 (mincmistr P. Škréta), v Kutné Hoře ročníky 1619 a 1620 (mincmistr Š. Hölzl) a v Jáchymově ročníky 1619 a 1620 (mincmistr C. Lengefelder).
Na Moravě měl dvacetičtyřkrejcar odlišnou podobu a razil se pouze v Olomouci. Na líci je šachovaná moravská korunovaná orlice s opisem MONETA NOVA MARCHIO MORAVIAE a letopočtem 1619 nebo 1620, rub nese čtyřhran obtočený vinnou révou s opisem VNIO TE STANTE VIREBO a číslicí 24. Po stranách hranolu je značka mincmistra K. Cantora.
Král Fridrich Falcký pokračoval v ražbě dvacetičtyřkrejcarů se svým portrétem na líci; číslice hodnoty je pod poprsím v opisu. Razily je mincovny Praha 1620 (P. Škréta), Kutná Hora 1620 (Š. Hölzl), Jáchymov 1620 (C. Lengefelder), Opava 1620–1621 (K. Cantor) a Olešnice 1620–1621 (J. Tuchmann).
Na počátku vlády Ferdinanda II. se 24 krejcar razil i v období tzv. kiprové mince. Tyto mince nesou portrét císaře a k jejich ražbě byl použit velmi nekvalitní kov. Vznikaly v mincovnách Praha 1623 (B. Hübmer), Kutná Hora 1622 (Š. Hölzl), Brno 1621 a 1622–1623, Vratislav 1623 a 1624, Nisa 1623, Opolí 1623, Hlohov 1623 a Hradec u Opavy 1623.
S návratem k minci dobrého zrna roku 1623 se ražba dvacetičtyřkrejcarů neobnovila. Naposledy se v našich zemích razil až za vlády Františka II., a to jediným ročníkem 1800 za pražského mincmistra I. Kendlera. Tato mince nemá portrét panovníka; hodnotu vyjadřuje nápis 24 KREUTZER ERBLAENDISCH, kde slovo erbländisch odkazuje na habsburské dědičné země.
Obrazová podoba
Stavovské dvacetičtyřkrejcary z Čech nesou českého lva s heslem IN DEO FORTITVDO a korunu, olomoucké moravskou šachovanou orlici a čtyřhran obtočený vinnou révou s heslem VNIO TE STANTE VIREBO. Ražby Fridricha Falckého mají na líci obrněné poprsí krále s korunou a na rubu znakový štít, kiprové ražby Ferdinanda II. portrét císaře. Mincmistrovská značka v opisu – například hvězda kutnohorského mincmistra Šebestiána Hölzla nebo dvojitá lilie pražského Pavla Škréty – určuje mincmistra.