Anglosaské typy českých denárů
Anglosaské typy českých denárů jsou české denáry z 10. století s motivy převzatými ze severských anglosaských a vikinských ražeb – mečem, dýkou, šípem nebo rukou. Nejpočetnější je ethelredský typ s úzkou rukou mezi znaky alfa a omega a s poprsím panovníka podle denárů anglického krále Ethelreda II.
| Období | 10. století, hlavně Boleslav II. (972–999) |
|---|---|
| Předloha | severské anglosaské (vikinské) ražby; u ethelredského typu denáry anglického krále Ethelreda II. (978–1016) |
| Motivy | meč, dýka, šíp, široká ruka; nejčastěji úzká ruka mezi alfa a omega a stylizované poprsí |
| Ethelredský typ | nejpočetnější typ denárů Boleslava II.; ojediněle až do vlády knížete Oldřicha (1012–1033) |
| Hmotnost (ethelredský typ Boleslava II.) | 1,25–1,30 g |
| Průměr (ethelredský typ Boleslava II.) | 20–22 mm |
| Místa v opisech ethelredského typu | Praha, Vyšehrad, Lemuzy, Mělník, Úsov, Malín |
| Jména mincmistrů | poprvé za Boleslava II., zvyk převzatý z anglosaských denárů |
Historie
České mincovnictví začalo za Boleslava I. podle jihoněmeckých vzorů. Ve druhé polovině 10. století se v něm výrazně prosadil vliv anglosaských ražeb a za Boleslava II. Pobožného se ethelredský typ stal jeho nejpočetnějším denárem.
Předlohou byly denáry anglického krále Ethelreda II. Nerozhodného (978–1016). Ethelred od roku 991 vykupoval mír s Dány tributem zvaným danegeld: roku 994 zaplatil 16 000 liber stříbra, roku 1011 už 48 000 liber. Anglosaské denáry se tak ve velkém dostávaly do Skandinávie, Pobaltí a na Rus a v tamních nálezech jsou téměř pravidelné. Napodobovaly se v Čechách i v sousedním Polsku.
Proč se Ethelredovy denáry v Čechách napodobovaly v takovém rozsahu, není dosud vysvětleno. Badatelé hledali obchodní cesty; P. Radoměrský spojoval anglosaský vliv se sňatkem Boleslava II. s anglosaskou princeznou Adivou, k její existenci na přemyslovském dvoře se však část historiků (D. Třeštík, K. Klíma, L. Polanský) staví skepticky. Starší bádání (E. Fiala) vykládalo ethelredský typ jako obchodní minci pro styk s Pobaltím. České denáry se v cizích nálezech objevují do poloviny 11. století – na Bornholmu, ve Švédsku, v Rostovu a v Oldenbursku.
Ethelredský typ se razil hlavně v závěru vlády Boleslava II. a ojediněle se v českém mincovnictví objevuje ještě za knížete Oldřicha (1012–1033). Převzala ho i mincovna Slavníkovců – denár ethelredského typu razil Soběslav Slavníkovec (Cach 152).
Motivy a opisy
V širším pojetí patří k anglosaským typům denáry s mečem, dýkou, šípem nebo širokou rukou, jejichž motivy pocházejí ze severských anglosaských (vikinských) ražeb. Nejčastější je ethelredský typ: na líci úzká ruka mezi řeckými písmeny alfa a omega, na rubu stylizované poprsí panovníka. Obě strany převzal z Ethelredových denárů. Ruka představuje ruku Boží, alfa a omega jako první a poslední písmeno řecké abecedy symbolizují Boha. Někdy se za anglosaský typ považuje každý denár s úzkou rukou a znaky alfa a omega bez ohledu na obraz druhé strany.
Z anglosaských denárů převzali čeští mincíři i zvyk uvádět v opisu jméno mincmistra. Na denárech Boleslava II. se objevují poprvé: Oměř (OMERZ PRAGA) a Nakub (NACVB IN PRAGA) v Praze, Mizleta v Lemuzích a Zanta na Vyšehradě (ZANTA VIS EGRAD). Opisy ethelredského typu jmenují Prahu, Vyšehrad, Lemuzy, Mělník, Úsov a Malín.
Ethelredský typ Boleslava II. měří 20–22 mm a podle vážení E. Fialy má 1,25–1,30 g. E. Fiala za jeho váhový základ pokládal anglosaskou libru dělenou na 240 denárů a soudil, že v Čechách tehdy obíhaly současně denáry tří různých vah.
