Anticipační list

Anticipační list (anticipační šajn) byl rakouský papírový peníz vydávaný od roku 1813 podle císařského patentu ze 16. dubna 1813 v nominálech 2, 5, 10 a 20 zlatých. Měl být krytý předem odhadnutými státními příjmy, odtud název. Obíhal i v českých zemích a jako druh papírových peněz zanikl roku 1822.

Vydání od roku 1813, císařský patent ze 16. dubna 1813
Nominály 2, 5, 10 a 20 zlatých
Měna vídeňská měna
Krytí budoucí daňové příjmy, splácení během 12 let
Vydáno do konce roku 1815 470 milionů zlatých
Stahování z oběhu od roku 1816, Privilegovaná rakouská národní banka
Zánik 1822

Historie

Anticipační list se objevuje v jedné z nejbouřlivějších kapitol habsburských financí na počátku 19. století. Dlouhé válečné výdaje, zejména v období napoleonských válek, zvyšovaly tlak na státní rozpočet a vedly k masivnímu používání papírových peněz. V oběhu dominovaly bankocetle, jejichž množství se vymklo kontrole, a důvěra v ně klesala. Vyústěním byl státní bankrot roku 1811 a měnová reforma, která dosavadní peníze znehodnotila v poměru 1 : 5. Tato změna zasáhla široké vrstvy obyvatel, protože se promítla do cen, úspor i do každodenního placení.

Bankocetle se roku 1811 vyměnily za nové směnné listy, lidově zvané šajny. Stát přitom slíbil, že jejich množství už nezvýší. Když potřeboval peníze na válečná tažení let 1813–1815, vydal proto místo dalších směnných listů nový druh papírových peněz – anticipační listy. Podle císařského patentu ze 16. dubna 1813 měly být přísně „anticipovány“, tedy vydávány jen v rozsahu očekávaných státních příjmů, ze kterých se měly během dvanácti let splatit.

Anticipační listy byly vydávány v hodnotách 2, 5, 10 a 20 zlatých a obíhaly i na českém území. Podmínku krytí však stát nedodržel a vydal i tajné nekryté emise. Do konce roku 1815 vzniklo anticipačních listů za 470 milionů zlatých a spolu se směnnými listy za 212 milionů zlatých obíhalo papírových peněz vídeňské měny za 682 milionů zlatých.

Dvěma patenty z 1. června 1816 zřídil císař František I. Privilegovanou rakouskou národní banku, které svěřil výměnu anticipačních i směnných listů. Anticipační listy jako samostatný druh papírových peněz zanikly roku 1822. Šajny vídeňské měny platily až do roku 1858.

Název a postavení v měnové soustavě

Název pochází z německého Anticipationsschein; anticipace znamená předjímání. Vyjadřoval, že list předem čerpá příjmy, které stát teprve očekával. Anticipační listy měly stejné postavení jako směnné listy z roku 1811 a obojí se počítalo ve vídeňské měně.

Roku 1816 se vrátila konvenční měna a papírové peníze vídeňské měny se k ní přepočítávaly v poměru 250 zlatých vídeňské měny za 100 zlatých konvenční měny. Od téhož roku vydávala Privilegovaná rakouská národní banka první rakouské bankovky.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet