Antiochijská mincovna
Antiochijská mincovna byla jednou z nejdůležitějších mincoven východního Středomoří. Působila v Antiochii na Orontu (dnešní Antakya) od doby Seleuka I. Níkátora, razila pro Seleukovce, Řím a do roku 610 pro Byzanc a její pozdější ražby se poznají podle značek ANT, SMANT nebo THEUP.
| Město | Antiochie na Orontu (dnešní Antakya, Turecko), založena roku 300 př. Kr. Seleukem I. |
|---|---|
| Helénistické ražby | Seleukovci, od Seleuka I. Níkátora (300–281 př. Kr.) |
| Římské ražby | provinciální (tetradrachmy, drachmy) i císařské |
| Značky mincovny (pozdně římské) | ANT, SMAN, SMANT s písmenem dílny |
| Značka mincovny (byzantská, do roku 528) | ANTX |
| Značka mincovny (byzantská, po přejmenování města na Theúpolis roku 528) | THEUP |
| Konec byzantské ražby | 610, na počátku vlády Hérakleia |
Historie
Antiochijská mincovna začala pracovat krátce po založení Antiochie roku 300 př. Kr. Seleukovské mince tu razil už zakladatel města Seleukos I. Níkátor a po něm jeho nástupci; od roku 240 př. Kr. byla Antiochie hlavním městem Seleukovské říše. Mince nesly portréty panovníků, jejich jména v řeckém opisu a obrazy božstev, především Apollóna a Dia.
Roku 64 př. Kr. připadla Antiochie spolu se Sýrií Římu a stala se hlavním městem provincie Sýrie. Mincovna razila ražby, které dnes označujeme jako provinciální: nesly řecké nápisy a jméno města, ale současně císařský portrét a titulaturu. Ve 3. století se zařadila mezi velké mincovny císařské ražby – antoniniány zde razili například Gordianus III. a Filip I. Arabs. Velké pozdně římské mincovny pracovaly ve více dílnách (oficinách) a každá připojovala ke značce mincovny své písmeno.
V byzantské době razila Antiochie hlavně měděné folly a jejich díly, v 6. století se značkou ANTX v úseči. Po zemětřesení 29. listopadu 528 dostalo město jméno Theúpolis („Boží město“) a mincovna přešla na značku THEUP. Za Fóky razila mimořádně čile, roku 610 však ražba náhle skončila. Neobnovila se ani v letech 628–637, kdy byla Antiochie po perské okupaci znovu byzantská, a roku 637 město dobyli Arabové.
Ražby, značky a určování mincí
Antiochijská mincovna razila v každém období jiné mince. Seleukovské ražby stojí na portrétu panovníka a božstvu na rubu, římské provinciální na řeckém opisu s císařskou titulaturou a byzantské folly na velkém označení hodnoty – písmeno M znamená 40 nummií, K 20 nummií.
Pro určení původu je rozhodující značka mincovny v úseči pod obrazem rubu. Pozdně římské mince ji doplňují písmenem dílny, u byzantských follů stojí písmeno dílny pod znakem hodnoty. Zkratky ANT, SMAN a SMANT patří římskému období, ANTX a THEUP byzantskému.
